Žvýkací a ocasní senzory nebo speciální roboti pro krmení na největší mléčné biofarmě v Česku

Mlékárny

Žvýkací a ocasní senzory nebo speciální roboti pro krmení na největší mléčné biofarmě v Česku

22.05.2020 08:26:00

Přes 4 miliony litrů biomléka ročně a více než 700 krav v celém stádu. Šest kilometrů od výrobního závodu společnosti Hollandia se nachází farma, která je hlavním dodavatelem biomléka pro tuto značku jogurtů. Zároveň je největší ekologickou mléčnou farmou v Česku. Jak zvládá tak velký provoz a co vše musela učinit, aby splňovala kritéria biofarmy?

Farma zásobující společnost Hollandia je největší mléčnou biofarmou v České republice. Získat oficiální certifikaci Ministerstva zemědělství přitom nebylo snadné, farma musela splnit hned několik požadavků. Například prokázat, že je zajištěn dostatečný výnos i při nepříznivých klimatických změnách. Kromě toho je potřeba také zajistit nadstandardní životní podmínky pro chovaná zvířata, což obnáší spoustu dalších nepřímých požadavků, jako je velikost pastvin, dostatečný prostor ve stájích nebo kvalita či původ krmiva.

Biofarma je v současnosti výhradním dodavatelem biomléka pro společnost Hollandia. Výrobní závod společnosti se nachází v obci Krásné údolí jen 6 kilometrů od biofarmy v obci Otročín. Mléko v bio kvalitě se tak dostává do závodu v nejčerstvější možné formě. Farma i mlékárna jsou součástí holdingu HOPI. „Farma se stala součástí HOPI v roce 2012, prvotním záměrem bylo do ní investovat. V současné době patří mezi naše výhradní dodavatele mléka v bio kvalitě, oficiálně jsme se zařadili mezi ekologické zemědělce už v roce 2007,“ vzpomíná ředitel společnosti Hollandia Karlovy Vary Michal Škoda.

Největší farma = nepřetržitý provoz a s pomocí moderních technologií
Součástí největší české mléčné biofarmy jsou rozlehlé pastviny, celková rozloha zemědělské půdy zde činí téměř 2 000 hektarů. „Máme zde dvě směny, na které připadají vždy dva lidé na dojení a naháněč. Krmivo má přes den na starosti stájník. Chod živočišné výroby pro produkty Hollandia zajišťuje 10 lidí a zootechnici,“ říká Škoda.

Zdejším pracovníkům pomáhají i vzhledem k rozlehlosti farmy a početnému stádu dobytka moderní technologie. Ty mnohdy předčí i samotný lidský faktor, díky nim se totiž daří předcházet zdravotním problémům. Farma využívá například žvýkací senzory, které na krku nosí dojnice a jalovice staré 13 až 15 měsíců. Díky monitoringu žvýkání mají pracovníci farmy dokonalý přehled o pohybové aktivitě a frekvenci žvýkání. „U krav je přežvykování nesmírně důležité, díky senzorům dokážeme vyhodnotit spoustu informací – pokud se u krávy vyskytne problém se žvýkáním, má problém i samo zvíře. Díky monitoringu žvýkání tak můžeme mít až dvoudenní náskok před zánětem mléčné žlázy. Můžeme ho tedy dopředu řešit a samotný průběh případného onemocnění je pak mírnější,“ vysvětluje přínos jednoho z moderních zařízení ředitel největší mléčné biofarmy v Česku Richard Tintěra.

Další technologickou vychytávkou, kterou na farmě používají a jež jim usnadňuje zejména průběh porodu, jsou ocasní senzory. „Jalovici se nasadí týden před otelením a má za úlohu monitorovat, zda už začal porod, případně zda probíhá, jak má. Dobytek by měl mít v období před porodem maximální klid, pracovník tak za nimi nemusí neustále chodit, zvířata kontrolovat a rušit. Namísto toho vše probíhá na dálku, k osobní přítomnosti člověka tak dochází jen v nejnutnějších případech,“ uvádí Tintěra s tím, že vyskytne-li se problém a porod do dvou hodin neproběhne, pošle senzor SMS upozornění.

Krmení dospělých krav hlídají roboti, telata jsou kojena matkami
Jedním z kritérií ministerstva pro bio zemědělství je i krmení. To musí být přizpůsobeno fyziologickým potřebám zvířat v jejich aktuálním vývojovém a produkčním stadiu. I s tím na největší mléčné biofarmě pomáhají moderní technologie. Ve stájích jezdí tři roboti, kteří krávám pravidelně přihrnují krmivo do jejich dosahu. Aby bylo zajištěno vhodné krmení pro telata, používají se krmicí automaty. Telata mají čip, jenž eviduje jejich krmné plány. Automat jim podle toho dávkuje krmení a v případě, že již dostali celou denní dávku, jim automat další krmivo už nedodá. „Dle pokynů Ministerstva zemědělství se ve výživě zvířat v ekologickém chovu nesmí používat antibiotika a jiná léčiva ani látky pro podporu růstu a látky k zvyšování užitkovosti. Základem výživy mláďat savců je zejména mléko jejich matek,“ zdůrazňuje Škoda.

Krávy v na biofarmě mají dostatečný klid, od jara se pasou na pastvách
Podmínky pro chov krav daná ministerstvem zahrnují i pravidla pro konstrukci stáje a dostatečný klid pro zvířata. Dle doporučení musejí mít dostatek místa, napajedel a krmných automatů. Měla by mít i klid, proto by stáje měly vždy stát stranou od případného zdroje hluku. Všechna zvířata musejí mít umožněn přístup na pastvu či výběh – vždy za příznivého fyziologického stavu zvířat, počasí a stavu půdy. „Krávám dostýláme pravidelně dvakrát týdně, abychom zajistili nejlepší možnou hygienu v boxech. V období od jara do podzimu jsou na pastvinách, kde mají dostatek potravy,“ dodává Tintěra.

Jak často probíhají kontroly?
Kontrolní orgány ministerstva mají povinnost zkontrolovat podmínky v registrovaných ekologických podnicích minimálně jednou ročně. U alespoň deseti procent podniků musejí provést namátkovou kontrolu, přičemž platí, že deset procent všech kontrol nesmí být předem ohlášeno. Kontroloři odebírají vzorky půdy, rostlin, surovin a produktů – v těch se následně zjišťuje přítomnost nepovolených látek. Pokud neodhalí nedostatky, podnik obdrží na konkrétní produkty osvědčení o původu bioproduktu. Největší kontrolu však může kdykoliv provést kdokoliv z řad široké veřejnosti. „Chceme být co nejvíce otevření, biofarmu jsme proto vybavili čtyřmi webkamerami, které sledují dění na farmě nonstop a živý obraz posílají na náš web. Každý se tak může podívat, jak se o naše kravičky v souladu s podmínkami ekologického zemědělství staráme,“ uzavírá Michal Škoda.

Texta a foto: Martin Svoboda

Zemědělci bojují s dopady koronaviru, pomoci jim může digitalizace

↑ nahoru