The Guardian: Sládci se snaží zmírnit ekologickou zátěž piva

5.7.2016 09:16

Londýn 5. července (ČTK/The Guardian) - Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit.

Londýn 5. července (ČTK/The Guardian) - Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit. Pak si uvědomíte neradostnou skutečnost: že přeměna ječmene na fermentované pivo za sebou zanechává ekologickou stopu epických rozměrů. Pro představu: Na každou lahev piva se odhaduje průměrná spotřeba energie asi 0,2 kilowatthodiny, což je dost na zhruba tři a půl hodiny provozu televize s úhlopříčkou obrazovky 100 centimetrů.

Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva - od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva. A co hůř, většina ingrediencí používaných k výrobě piva se ve skutečnosti nekonzumuje, takže zbytky chmele a sladu je třeba někam vyhodit či zlikvidovat.

Milovníci řemeslných druhů piva, kteří se snaží myslet na životní prostředí, tohle asi neradi uslyší, ale vysokoalkoholická chmelová piva spojovaná s touto čím dál tím oblíbenější pivní scénou, mohou být pro životní prostředí ještě o něco horší.

Proč? Protože silnější aroma obvykle vyžaduje proces známý jako studené chmelení, což znamená, že se chmel přidává po vaření. V komerčním měřítku to obvykle vyžaduje energeticky náročný proces opakované cirkulace, plus pohyb piva mezi nádržemi, což znamená spotřebu většího množství energie na čerpání a více vody na čištění.

A co víc, chmelová, vysokostupňová piva obecně vyžadují více ingrediencí. U některých řemeslných sládků není výjimkou, že používají až dvakrát tolik sladu než při průmyslové výrobě piva, a o 25 procent víc chmele. Jen ve Skotsku se například odhaduje celkový každoroční objem odpadu v podobě vedlejších produktů z vaření piva na 53.682 tun, podotýká server listu The Guardian.

Dobrou zprávou je, že díky své podstatně menší velikosti takzvaní řemeslní sládci pravděpodobně zanechají menší ekologickou stopu než jejich mega-pivovarničtí kolegové. To všechno by se ale mohlo změnit s tím, jak velké pivovary ve snaze zvýšit odbyt začínají napodobovat řemeslné druhy piva i s jejich náročností na ingredience.

Najdou se ovšem i tací, kdo se vydávají opačným směrem. Například v Leedsu sídlící pivovar Northern Monk Brew právě uvedl na trh možná první pivo na světě nezanechávající žádné odpady - a chutná neuvěřitelně. Pivo, nazvané Wasted, je zlatavý světlý ležák s obsahem alkoholu 6,7 procenta a vzniklo ve spolupráci s charitativní skupinou Real Junk Food Project. Ta mimo jiné provozuje sérii podniků pod heslem "zaplať, kolik můžeš", kde servíruje pokrmy připravené z vyhozeného jídla ze supermarketů, jídelen, restaurací nebo třeba od fotografů jídla.

Pivo Wasted vzniklo s pomocí 120 kilogramů vyhozených hrušek, croissantů a briošek. A nejen že tvůrci piva zužitkovali vyhozené jídlo, ale ještě pivo naplnili do lahví ze stoprocentně recyklovatelného skla a všechny zbytky z chmelu a sladu darovali místnímu farmáři, aby je použil jako krmení a hnojivo.


▲ Nahoru
V Kamenici zaznělo téma digitalizace pro velké i malé pivovary - video