Pivo z Budějovic si oblíbil také Ferdinand I., měl i svého sládka

České Budějovice 8. září (ČTK) - V Českých Budějovicích bylo ve středověku 300 právovárečných domů. Jeden měšťan uvařil ročně osm až deset sudů piva. Chuť se vylepšovala třeba puškvorcem. V 16. století si jednoho budějovického sládka pozval na svůj dvůr císař Ferdinand I. Habsburský. ČTK to řekl historik Ivo Hajn, který 22 let pracoval v Budvaru. Právo várečné měl od 13. století každý měšťan ve vnitřním městě, když tu měl domovské právo, vlastnil dům a platil daně. Pivo nemohli vařit ti, jimž nepatřil dům nebo měli úlevu na daních, jako chudší obyvatelé České ulice, protože hlídali hradby. Nevařili ho ani lazebníci nebo mlynáři.

"Ve smlouvě z roku 1795, kdy vznikl Měšťanský pivovar, stojí, že je zde 387 domů právovárečných domů. Středověké město mělo 2500 obyvatel, pivo se vařilo asi v 30 objektech. Nejdražší část pivovaru byla varná pánev z čisté mědi. Měli obezděný měděný kotel s plochým dnem, pod ním se topilo, to bylo veškeré zařízení," řekl Hajn. Po třicetileté válce klesl počet domů, kde se pivo vařilo, na třináct.

Ročně jeden měšťan navařil průměrně osm až deset sudů. Část pro sebe, část prodal v šenku a mohl s ním obchodovat i v dosahu mílového práva, v okruhu 7,5 kilometru kolem města. To se dělilo na čtyři čtvrti, vždy měly otevřeno nejvýš dva šenky v každé z nich, aby se pivovarníci prostřídali.

V 16. století si zdejší pivo oblíbil císař Ferdinand I. Habsburský. "Vyžádal si v roce 1547 budějovického sládka, aby mu v Augsburgu vařil pivo po 'budějckém' způsobu, chutnalo mu. I místokancléř království Jiří Žabka z Limburka si ho oblíbil. Budějovické pivo mělo dobrou pověst, ale ne všichni ho vařili pitelné, vypadalo a chutnalo jinak, ve středověku se vařilo spíš jako polévka," řekl Hajn. Pivo bylo kalné, svrchně kvašené, méně pěnilo a mělo menší říz. Ve sklepech se uchovávalo i několik let. "Je otázka, jak mohlo chutnat, mělo pak i vyšší obsah alkoholu, chovalo se spíš jako víno. Aby napravili chuť, přidávali do něj různé bylinky, puškvorec, blín," řekl Hajn (53).

Mezi známé právovárečné domy patřil dům Matěje Konvičky, dnes hotel Malý pivovar. Dále hotel Zvon, dům U Tří korun, jenž je nyní součástí radnice, v Piaristické ulici Dům U Černé růže, kde se pálila i kořalka. V každém domě byla velká místnost, mázhaus, kde se pilo i obchodovalo. Kdo chtěl čepovat, vyvěsil ven věnec. Uvnitř na zemi byla kvůli hygieně sláma. "Dávali si i pět konvic o objemu až jeden a půl litru, pili je při přípitcích dokonce na ex.

To byla v 16. století pijácká bratrstva, která vznikla po vzoru německých. To se v Čechách chlastalo jak o život, pily i ženské, vycházely různé spisy o opilství. Všichni to sváděli na Němce, že naučili Čechy pít, ale žák předčil mistra. Pily i děti, na šlechtických dvorech a u bohatých měšťanů se na dětský stůl dávalo i osm žejdlíků piva a jeden a půl žejdlíku vína," řekl Hajn. Žejdlík měl asi půllitr. Město mělo od roku 1496 vlastní pivovar poblíž Zlatého mostu. V roce 1795 vznikl Měšťanský pivovar, jehož nástupcem je dle Hajna Budvar.