Zelináři díky teplu ušetřili za vytápění skleníků, bojí se ale šíření plísně

Olomouc/Žlutava (Zlínsko) 16. ledna (ČTK) - Rozmáčená pole s ozimou zeleninou mohou v kombinaci s vysokými teplotami nahrát šíření plísní, což by poškodilo úrodu například cibule. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Podle sadaře Aleše Marčíka ze Žlutavy na Zlínsku pak avizované ochlazení může poškodit zejména meruňky.

"Skleníky se zeleninou většinou používají odpadní teplo, ale nějaká úspora tam (díky teplému počasí) samozřejmě vznikla. Vysoké teploty nám ale zase trošku zvyšují náklady na chlazení a skladování zeleniny," uvedl Hanka. Značná část skleníků určených pro pěstování zeleniny je přes zimu mimo provoz a teplé počasí pěstitelům podle Hanky pomohlo udržet je v provozuschopném stavu bez nutnosti nákladného vytápění. Když totiž mrzne a napadne sníh, tak je nutné v odstavených sklenících udržovat minimální teplotu. "Nějaký dopad to (teplé počasí) mít bude, ale nebude to nic zásadního," podotkl Hanka.

Zelináři ale mají obavy o kvalitu ozimé zeleniny, jelikož pole jsou kvůli vydatným dešťovým srážkám dlouhodobě rozmáčená a teploty se v zelinářských oblastech drží vysoko nad bodem mrazu. Například u ozimé cibule podle Hanky hrozí plíseň, která se šíří při teplotách nad deset stupňů. Poškodit porosty ozimé zeleniny na podmáčených polích může v příštích dnech i rychlý přechod z nadprůměrných teplot do mrazu.

Problémy by se dotkly také pěstitelů ovoce. Podle sadaře Aleše Marčíka, který ve Žlutavě na Zlínsku pěstuje na sedmi hektarech meruňky, může dlouhotrvající zimní obleva a avizované ochlazení a mrazy meruňky poškodit. "Teplo v lednu není dobré. Meruňky mají krátký zimní odpočinek a už se začínají probouzet, když je takové teplo," řekl dnes ČTK pěstitel. Teploty v minulých dnech překračovaly i deset stupňů Celsia. Situace však podle něj ještě není natolik špatná, aby musela být ohrožena letošní úroda. "Záleží na tom, kolik těch mrazů bude. Kdyby byly, jak teď hlásí, do těch minus deseti stupňů, tak to je v pohodě. Ale horší by bylo, kdyby mrazy byly silnější. Mohly by namrznout květní pupeny, které jsou ještě zabalené, nebo by mohlo být poškozené dřevo," doplnil Marčík.

Konec loňského roku a začátek ledna byl v Česku nezvykle teplý, v několika dnech padly teplotní rekordy. Do Česka se tento týden vrátí zima, postupně se ochladí, v noci bude mrznout a ke konci týdne se i přes den mohou teploty místy udržet pod nula stupni Celsia. Ve středu očekávají meteorologové sněhové přeháňky, na některých místech by podle nich mohlo napadnout i přes deset centimetrů mokrého a těžkého sněhu.

Pěstitelům zeleniny podle Hanky výrazně pomohl pokles a stabilizace cen elektrické energie. Loni na konci léta se kvůli výrazném nárůstu cen elektřiny obávali prudkého zvýšení svých nákladů zejména na skladování zeleniny v zimních měsících. "Nynější cenová úroveň mám umožňuje mnohem lépe zvládnout skladovací období," dodal Hanka.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun. O rok dřív byla 237.865 tun. Zelenina se loni v Česku pěstovala na 11.319 hektarech, zatímco v roce 2021 zabírala 12.066 hektarů. Pěstitelé zeleniny se loni museli vyrovnat s rychle rostoucími cenami hnojiv, energií i práce, které se jim nedařilo promítnout do odbytových cen. Velmi složitá byla situace pěstitelů zeleniny v krytých plochách, pro které cena energií představuje zásadní položku.