Zálohování PET lahví a plechovek by mohlo začít fungovat v polovině roku 2025

Praha 7. listopadu (ČTK) - Celkem by mělo vzniknout zhruba 11.000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Na pracovní snídaní to dnes novinářům řekli zástupci ministerstva. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. Systém nebude mít podle ministerstva negativní dopad na rozpočty obcí ani nenaruší aktuální systém třídění odpadů.

"Z pohledu ministerstva je klíčové, aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému by proto nemělo nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Výjimku budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 procent alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu s etiketou a EAN kódem mu bude tato částka vrácena. Lahve přitom nebude nutné vymývat.

Ministerstvo spočítalo, jak se novela zákona o obalech propíše do rozpočtů jednotlivých obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle MŽP bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 korun za každého občana. MŽP zároveň připravuje kalkulačku, na které si obce budou moci spočítat dopad zálohového systému na jejich rozpočet. Operátor, který bude za systém odpovídat, bude mít povinnost odvádět 15 procent nevybraných záloh obcím, novela by tak podle Hladíka neměla mít na obce a jejich rozpočet negativní dopady.

"My přesně budeme vědět, respektive operátor, kolik obalů se uvede na trh. Bude vědět přesně, kolik obalů se vrátí. Ten rozdíl jsou nevybrané zálohy a 15 procent z těchto nevybraných záloh bude příjmem obce na hlavu, rozpočítáno na obyvatele,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Částka se tedy bude rovnoměrně rozdělovat v rámci země. Výpočet přesných nákladů by podle Surého znamenal extrémní administrativní zátěž obcí.

Nevybrané zálohy jsou peníze za PET lahve a plechovky, které obcím zůstanou ať už v přírodě, černých směsných nebo žlutých plastových kontejnerech. Ve všech těchto případech zůstane pak starost o daný odpad na obci.

"Díky systému zálohovaných PETek a plechovek se nám podaří vysbírat až 90 procent těchto odpadů k efektivnější recyklaci. Dnes z PETky může vzniknout například mikina nebo kobereček do auta. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ řekl Hladík.

Snahu ministerstva spustit zálohový systém oceňuje Iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce nápojů, jako jsou Mattoni 1873, Plzeňský Prazdroj, Kofola, Coca Cola HBC ČR a SR či Heineken ČR.

"Také dnes zveřejněná čísla dopadu na města obce potvrzují, že zálohování je nejefektivnější způsob, jak dosáhnout evropských cílů,“ uvedli ve svém prohlášení. Podotkli, že systém musí být přívětivý především pro spotřebitele, kterým musí poskytnout širokou a dobře dostupnou sběrnou síť.

Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vrácení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, možnost vrátit nápojový obal budou nabízet také všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému.

Kromě podmínek zálohování upravuje novele i nakládání například s reklamními tiskovinami. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl platit přímo jejich výrobce. Například odložené letáky v současné době tvoří podle ministerstva až 20 až 30 procent objemu modrých popelnic. Podle Surého by měl poplatek odpovídat zhruba současné výši u ostatních papírových obalů.

Na Slovensku po zavedení záloh stoupl podíl vysbíraných nápojových obalů
Na Slovensku se od loňského spuštění systému zálohování nápojových obalů zvýšil podíl vysbíraných plastových lahví a plechovek. Vyplývá to z údajů správce zálohového systému. Zahájení nového způsobu vracení obalů místy provázely problémy s přeplněnými automaty, sběrných míst postupně přibylo.

Záloha 15 eurocentů (zhruba 3,60 Kč) se na Slovensku vztahuje na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do tří litrů. Výjimku ze zálohování mají kromě jiných lahve na mléko a lihoviny. Cílem systému je do roku 2025 zvýšit podíl vysbíraných nápojových obalů na 90 z původních 60 procent.

Loni se prostřednictvím zálohového systému podařilo na Slovensku vysbírat zhruba sedm z deseti nápojových zálohovaných obalů uvedených na trh a v prvním letošním pololetí míra návratnosti dosáhla až 88 procent. Většinu z vracených obalů tvořily plastové lahve.

Po spuštění zálohového systému na Slovensku byly problémy s nefungujícími nebo přeplněnými automaty na vracení lahví a plechovek. Síť původně zhruba 2000 odběrných míst se postupně rozšířila a na konci letošního června bylo možné plastové lahve a plechovky vrátit na více než 3100 místech. Jde hlavně o automaty, které stejně jako stroje na skleněné vratné lahve vydají spotřebiteli stvrzenku. Letos zase správce systému upozornil na pokusy o podvody hlavně ze strany spotřebitelů, kteří se snažili na vracení nápojových obalů neoprávněně obohatit.

Německo má systém záloh na jednorázové nápojové obaly dvacet let
Německo zavedlo systém povinných záloh na jednorázové nápojové obaly v roce 2003 a od té doby ho pravidelně rozšiřuje, naopak Rakousko jeho spuštění podle německého vzoru připravuje na leden 2025. Němce od ledna nadcházejícího roku čeká v obchodech novinka, záloha se bude vztahovat i na mléčné nápoje v plechovkách a plastových lahvích.

Německo provozuje systém záloh jednorázových nápojových obalů dvacet let. Popudem k němu byla snaha podpořit využívání lahví pro opakované naplnění a také zajistit recyklaci druhotných surovin, neboť plechovky a plastové lahve často končily pohozené, v lepším případě pak ve směsném odpadu.

Výčet nápojových obalů se zálohou se v Německu postupně rozšiřuje. Naposledy se tak stalo v lednu 2022, kdy se plechovky a plastové lahve začaly povinně zálohovat také pro vína a sekty a míchané nápoje z nich a také třeba na ovocné a zeleninové džusy a energetické drinky. Další změna čeká Němce od nadcházejícího ledna, protože končí přechodné období pro vybrané mléčné nápoje, jako jsou například kakaa či kefíry. Pokud takové nápoje budou v plastové lahvi a plechovce, budou od ledna 2024 automaticky zálohované.

S rozšířením záloh o mléčné nápoje se v Německu vedla debata o to, zda zbytky takových produktů nebudou pro výkupní automaty technickým a hygienickým problémem. Podle německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) žádné problémy nehrozí, pokud budou obchody automaty pravidelně čistit.

Jednorázový obal z plastu a plechu je v Německu zálohován částkou 25 centů, v případě opakovaně použitelných lahví se výše zálohy liší. Za běžné pivní lahve záloha činí 8 centů, pokud má třmenový uzávěr, tak je to většinou 15 centů. Na 15 centů je stanovena také záloha na tvrzené plastové lahve, které se používají opakovaně.