Zálohování nápojových obalů zavedla řada zemí, má snížit ekologické škody

Praha 16. května (ČTK) - Zálohování nápojových PET lahví a plechovek je jednou z cest, jak omezit dopady těchto široce používaných obalů na životní prostředí. Velké množství použitých obalů sice dnes končí v nádobách na tříděný odpad a míří k recyklaci (ne všechny jsou ale k recyklaci vhodné), mnoho jich ale skončí v komunálním odpadu či ve volné přírodě.

- Podle iniciativy Zálohujme.cz každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví a obdobné množství plechovek. Např. polyethylentereftalát (PET), z kterého se lahve vyrábějí, je zmiňován mezi mikroplasty, které vědci v posledních letech objevili v tělech různých živočichů, ale i v lidských tkáních. Vědci tvrdí, že znečištění mikroplasty je v současnosti všudypřítomné, takže se mu lidé nemohou vyhnout. Vzrůstají proto obavy o působení těchto drobných plastových částic na zdraví.

- Pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek v Česku letos v únoru v Praze a dalších městech spustily společnosti Kaufland a Lidl. Hladík, tehdy ještě náměstek ministra životního prostředí, při té příležitost řekl, že nejbližší realistický termín zavedení zpětného odběru PET lahví a plechovek je rok 2025.

- Zavedení systému v Česku podporuje iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce nápojů, jako jsou Mattoni 1873, Plzeňský Prazdroj, Kofola, Cocal Cola HBC ČR a SR či pivovar Bernard. Iniciativa se snaží prosadit samostatný zákon, který by povinné zálohování zavedl.

- Svaz průmyslu a obchodu (SOCR) vyčíslil náklady na spuštění systému na zhruba 5,2 miliardy Kč a provoz na 1,3 miliardy Kč ročně.

- Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Balík odpadových zákonů, který začal platit v roce 2020, ponechal zálohování dobrovolné. Stejně tak novela, kterou v srpnu 2022 podepsal prezident Miloš Zeman. Proti povinnému zálohování se např. postavil bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

- Povinné zálohování zavedla již řada zemí, loni v lednu například Slovensko. Záloha 15 eurocentů (necelé čtyři koruny) se vztahuje na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do tří litrů, které jsou označené písmenem Z. Výjimku ze zálohování mají kromě jiných lahve na mléko, sirupy či lihoviny. V přechodném období bylo možné prodávat nápoje v nezálohovaných obalech. Prezident českého Svazu průmyslu a obchodu (SOCR) Tomáš Prouza letos v únoru řekl, že slovenská vláda při zavádění systému podcenila to, že zálohované lahve a plechovky se mají vracet nezmačkané, což řada lidí nedodržovala.

- Systém zálohování nápojových obalů už dříve zavedla více než desítka dalších evropských zemí. Podle stránek iniciativy Zálohujme.cz systém zálohování už funguje ve všech skandinávských a baltských zemích (Island, Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva), v Německu, Nizozemsku, Chorvatsku, na Maltě a na Slovensku. Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98procentní míry zpětného odběru petek, plechovek i lahví od piva, uvádí iniciativa. Zavedení zálohování nyní podle iniciativy plánují například Rakousko, Polsko, Velká Británie, Irsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Turecko, Srbsko, Kypr či Bělorusko. Zavedení systému zvažují i ve Francii, Španělsku, Itálii, Belgii, Slovinsku, Bulharsku či v Černé Hoře.

- Zkušenosti se zálohováním podle ekologických aktivistů prokázaly, že v zemích, které zavedly zálohování PET obalů, se znečištění životního prostředí pohozenými odpady snížilo o 20 až 60 procent.