Výrobcům minerálních vod vzrostou náklady na recyklaci obalů až o 92 procent

Praha 16. ledna (ČTK) - Svaz žádá ministerstvo životního prostředí (MŽP), které firmě uděluje ke sběru odpadu autorizaci, aby zjednalo nápravu, což mu umožňuje zákon. Šéf resortu Marián Jurečka (KDU-ČSL) svazu odpověděl, že ministerstvo se jeho podnětem bude zabývat.

Svaz sdružuje výrobce vod, jako jsou například společnosti Mattoni 1873, Kofola, Vincentka, Chodovar nebo Bohemia Healing Marienbad Waters. Uvádí, že firmy čelí velkému růstu nákladů a že zvýšení poplatků společnosti Eko-kom může pro některé větší firmy znamenat růst nákladů až o desítky milionů korun.

Podle svazu plnění povinností spojených s odpovědností za sběr obalů uvedených na trh umožňuje v Česku firmám pouze uzavření smlouvy se společností Eko-kom, která jako jediná zajišťuje sběr, třídění nebo recyklaci obalů. Dodává k tomu, že přestože jde o obchodní korporaci se soukromými vlastníky, tak vykoná část kompetencí veřejné správy a stát na ní prostřednictvím zákona a autorizace udělené MŽP delegoval některé povinnosti.

Podle svazu je výrazný růst cen nezodpovědným krokem vzhledem k tomu, že současná situace na trhu je těžko předvídatelná a pro některé výrobce může tak výrazný růst nákladů být i likvidační. Uvedl, že Eko-kom má rezervu ve výši téměř 800.000 Kč na zajištění výkyvu systému plnění zákonných povinností. Podle svazu bude mít růst nákladů pro výrobce dopady na nižší odvod daně z příjmu. "Jestli jsou příjmy systému Eko-kom ročně zhruba tři miliardy Kč, pak zvýšení sazeb pro rok 2023 znamená navýšení příjmů minimálně o 1,1 miliardy, a to představuje nižší odvod daně z příjmu o cca 220 milionů Kč," stojí v dopise.

Ministerstvo životního prostředí svaz žádá o nápravu proto, že má ze zákona pravomoc uložit autorizované společnosti zjednání nápravy v případě, kdy nerespektuje své povinnosti. K tomu podle podle svazu nyní dochází.

Jurečka v odpovědi svazu uvedl, že povinností autorizované společnosti Eko-kom je zajistit, aby příspěvky firem pokryly veškeré náklady spojené s nakládáním s obalovými odpady v souladu se zákonem. Doplnil, že nově také musí počítat náklady s takzvaným litteringem, tedy volně pohozenými odpady. Již platný zákon o jednorázových plastech mimo jiné výrobcům ukládá povinnost přispívat obcím na úklid odpadu.

"V obecné rovině je ovšem potřeba uvést, že v současnosti lze identifikovat zásadní pokles globální poptávky po druhotných surovinách a jednoznačný růst nákladů na sběr, třídění a recyklaci odpadŮ z obalů. Výše peněžního příspěvku hrazeného osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu tedy musí adekvátně reflektovat tuto situaci," dodal v odpovědi svazu.