V Liberci se otevře potravinová banka, teprve čtvrtá v Česku
V Liberci se otevře Potravinová banka, je teprve čtvrtá v Česku, po celém světě jich ale fungují desítky.
V Liberci se otevře Potravinová banka, je teprve čtvrtá v Česku, po celém světě jich ale fungují desítky. Jejich posláním je boj proti hladu a plýtvání. Potravinové banky shromažďují potraviny v podobě přebytků z prodeje, darů, sbírek a potravinové pomoci z EU. Tyto potraviny se pak prostřednictvím místních sociálních organizací zdarma znovu rozdělují potřebným. Jen na Liberecku je takových organizací kolem 25 a lidí, kteří tuto pomoc potřebují, rok od roku přibývá, řekl dnes ČTK předseda Potravinové banky Liberec Jiří Cerman.
"Je to neuvěřitelné, ale každý z nás včetně kojenců vyhodí v průměru ročně 300 kilogramů jídla. Cílem banky, je takové plýtvání omezit," uvedl Cerman. Jídlo vyhazují lidé, největší podíl na plýtvání ale mají obchodní řetězce, které často musejí zlikvidovat i zcela nezávadné potraviny. "Právě teď si jedu do jednoho z nich pro marmelády, jejichž jedinou závadou je to, že na etiketě mají nižší podíl cukru a vyšší obsah ovoce, než skutečně obsahují," poznamenal Cerman. Supermarket nesmí takové potraviny prodávat a musel by etikety přelepit. "Oni by je vyhodili, my je můžeme využít," dodal Cerman.
Potravinová banka vzniká v budově bývalé pošty na sídlišti Rochlice. Prostory patří městu, které je pro potřeby banky pronajalo za symbolickou korunu ročně. Na provoz zařízení přispěl Liberecký kraj. "V letošním roce jsme na provoz dostali 64.000 korun," řekl Cerman. V objektu bylo podle něj nutné provést menší stavební úpravy, teď už je ale banka připravena k otevření. Potraviny z ní budou získávat jen organizace za symbolický poplatek 3000 korun ročně. "Potraviny nebudeme prodávat, v budoucnu ale není vyloučeno, že budou moci přijít i jednotlivci," dodal Cerman.
V Česku fungují potravinové banky v Praze, Ostravě a Litoměřicích. Další podobné projekty se připravují v Plzni a Olomouci. Potraviny poskytují zdarma prvovýrobci, potravinářské firmy, ale hlavně obchodní řetězce. Tam jde většinou o čerstvé výrobky stažené z regálů před vypršení trvanlivosti, výrobky neprodejné ale zdravotně nezávadné. Potraviny získávají banky i z Evropské unie a také při sbírkách od veřejnosti.
ČTK