„V budoucnu investujeme miliardy korun do technologií,“ říká šéf potravinářské divize Agrofertu

Investice do moderních technologií nebo konkurenceschopnost českého potravinářství byla tématem rozhovoru, který časopisu Průmyslová automatizace poskytl Ing. Jaroslav Kurčík, člen představenstva AGROFERT HOLDING, a. s., který je v této společnosti zodpovědný za potravinářskou divizi.

Obecně se hovoří o slabé konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu kvůli značnému dovozu ze zahraničí. Do jaké míry se potravinářské podniky Agrofertu dokážou poprat se zahraniční konkurencí?
Konkurenceschopnost českého potravinářského průmyslu vůči zahraničí není ani tak věcí technologie, ale dotací, které zahraniční výrobci na rozdíl od těch českých dostávají. To je činí více konkurenčními a umožňuje jim dovoz levných potravin do České republiky. Domnívám se, že na českém trhu už není moc prostoru pro další výrobce a navíc se zlepšuje technická a technologická vyspělost českých producentů. Pokud budu hovořit o provozech Agrofertu, tak máme například pekárnu, která je stará 40 let, zároveň ale provozujeme výrobu pečiva v jiném závodě (v Herinku u Prahy), který je nejmodernější ve střední Evropě. Co se týče segmentu zpracování masa, tak i v této oblasti můžeme plně konkurovat závodům ve vyspělých evropských zemích. Osobně jsem navštívil některé masokombináty v západních zemích a minimálně za nimi nezaostáváme.

Je automatizace cesta, jak dále zvyšovat efektivitu výroby v potravinářské divizi Agrofertu?
Pokud budu hovořit o Penamu, náš nejmodernější provoz Pekárna Zelená louka je plně automatizovaný provoz. V současné době vyprodukuje přibližně 1 400 tun pečiva za měsíc a pracuje v ní 140 lidí. Jestliže bychom šetřili na technologiích, její kapacita by při zmíněném počtu zaměstnanců byla zhruba 500 tun měsíčně. Máme zde instalován dopravníkový systém, kdy je přepravka z auta přeložena na myčku, vyčištěna a je dopravena do automatického stohovače, poté je transportována k jednotlivým linkám a po naplnění pečivem nebo chlebem je předána do expedice. Manuální práce nastává až ve zmíněné expedici, kde s ní zaměstnanec musí jednoduše manipulovat.

Vy si tedy nemyslíte, že český stát potravinářský sektor dostatečně podporuje, pokud to srovnáme s podmínkami, jaké mají producenti potravin ve vyspělých evropských zemích nebo v USA?
Já se domnívám, že u nás podpora vlastního potravinářství prakticky nefunguje, protože jinak bychom nebyli tam, kde jsme. Faktem je, že ČR byla před 20 lety v produkci potravin zcela soběstačná, a dokonce jsme měli aktivní saldo zahraničního obchodu. Dnes máme například v produkci prasat soběstačnost na úrovni něco nad 50 %. Kolikrát mi přijde, že politikům ani nezáleží na tom, zda bude český potravinářský průmysl existovat nebo ne. Z mého pohledu je ale potravinová soběstačnost velmi důležitá.

Jde potravinářský sektor v Evropě správnou cestou a myslíte si, že je lepší, když budou vznikat velkovýrobci, jako je Agrofert, nebo spíše střední a menší podniky?
Tvrdím, že je zde místo pro velkovýrobce i pro malé producenty, protože ten větší je zpravidla zaměřený na masovou produkci průmyslových výrobků. Je ale lepší pro spotřebitele i konkurenci, když budou i menší výrobci, kteří budou dělat speciální výrobky v menším měřítku.

Petr Pohorský

Přeje současná doba investicím do moderních technologií?
Bude Agrofert kvůli modernizaci propouštět zaměstance?
Plánuje nyní Agrofert další investice do automatizace?
Plánuje společnost další akvizice?

Celý rozhovor si můžete přečíst v květnovém vydání časopisu Průmyslová automatizace v potravinářství, který si můžete bezplatně objednat na tomto odkazu.