V Bílině je nová stáčírna léčivých vod, v plánu je otevření pítka

Bílina 26. září (ČTK) - Bílinská kyselka a Zaječická hořká sjíždějí z nové linky v rekonstruované stáčírně léčivých vod. Technologie stála 35 milionů korun a umožňuje stáčet vodu do plastových lahví i skleněných obalů. V budoucnu by mohli lidé ochutnávat alkalickou kyselku v lesoparku přímo nad historickou budovou. Novinářům dnes opravený areál představila společnost Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMV), která chce také navázat na tradici a v Bílině obnovit lázně.

Linka umožňuje měnit podle potřeby velikost a typ lahví. Na investici čerpala firma dotaci přesahující 17 milionů korun. Léčivá voda do stáčírny plyne ze skoro 191 metrů hlubokého vrtu. "Nejvyšší množství těžby povolené ministerstvem zdravotnictví je zhruba 30 litrů za minutu," uvedl výrobní ředitel Zdeněk Nogol. Bílinská kyselka je brána jako obnovitelný přírodní zdroj. Denně se stočí zhruba 20.000 až 25.000 litrů kyselky.

Bílinská kyselka, která se používá při překyselení žaludku, pálení žáhy nebo na zlepšení látkové výměny, míří ze 38 procent na export. Vyváží se do evropských zemí či Ruska, postupně se etabluje v Číně a USA. V obchodních řetězcích je Bílinská kyselka už běžně dostupná, dostat ji chce producent také na stoly restaurací. "Její pití je omezeno pouze pro děti mladší čtyř let, dospělý člověk ji může pít i na žízeň a používat ji jako pitnou kúru nebo inhalovat," uvedl manažer marketingu Karel Bašta, který má v péči historii bílinské stáčírny a provádí exkurze po provozu.

V budoucnu by mělo být v areálu, jehož rekonstrukce stála 115 milionů korun, také muzeum, které přiblíží historii i Zaječické hořké. Hořká voda objevená před 300 lety slouží jako přírodní projímadlo. "Rádi bychom se vrátili do situace před 200 lety, kdy obě vody byly ve všech tehdy vydaných encyklopediích a byly to skutečně světové značky," uvedl Bašta. V plánu je i otevření veřejného pítka, z něhož bude kyselka vytékat. Podle Nogola by mohlo být v provozu na jaře 2018.

Výroba Zaječické hořké je omezena vzhledem k povrchovému jímání ze studen, které se nacházejí u Zaječic na Mostecku. Složení i místo čerpání je stále stejné od doby jejího objevení v roce 1717. Obnovit by chtěla společnost BHMV také lázně. "To je ale rozsáhlá investice, proto bychom rádi na tomto spolupracovali s městem. Lázeňství do Bíliny vždycky patřilo a mělo by se sem vrátit," řekl ředitel závodu Vojtěch Milko.