Unie: Zelináři rozšiřují škálu pěstovaných plodin, sází víc salátů či ředkviček

České Budějovice 26. srpna (ČTK) - Mírný nárůst eviduje unie například u pěstovaných salátů, špenátu nebo řepy. Zelináři podle Přibylové reagují na poptávku, častěji také prodávají zeleninu na farmách nebo v samosběrech, kde ji mohou nabídnout za výhodnější cenu.

V Česku se aktuálně podle informací unie pěstuje zhruba 35 druhů zeleniny, nejtypičtější druhy jako například cibule, zelí nebo kořenová zelenina mají podobnou osevní plochu již několik let. Přibylová ale uvedla, že v poslední době se struktura pěstované zeleniny mírně obměňuje. "Roste nám výměra salátů, větší zájem je i o špenát nebo tykve, ale není to masivní. Začal být zájem také o klasy," řekla.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že plocha kořenové a cibulové zeleniny loni meziročně vzrostla o 320 hektarů na 5182 hektarů. Osevní plocha zeleniny se zvýšila o 4,6 procenta na 11.924 hektarů a na celkové osevní ploše zemědělské půdy má podíl půl procenta. Pouze u salátů jde o nárůst o 44 hektarů na celkových 630, osevní plocha špenátu vzrostla o 27 hektarů na 515 a rajčata se letos pěstují na 230 hektarech, což je o 74 hektarů více než loni.

Přibylová si rostoucí plochy vysvětluje spotřebitelskou poptávkou. "Rozšiřuje se také prodej na farmách nebo na samosběrech, zelináři proto reagují na poptávku a rozšiřují svůj sortiment," dodala. Právě regionální prodeje zeleniny jsou podle unie v poslední době stále častější, a to i kvůli lepší ceně pro pěstitele. Zhruba 70 až 80 procent zeleniny prodají zelináři přes obchodní řetězce, rozdíl mezi cenou zemědělských výrobců a spotřebitelskou cenou je ale u některých druhů 50 až 30 procent, uvedla Přibylová.

"Pro nás není problém zeleninu vypěstovat, ale dobře prodat. Pokud máme nadnárodní řetězce, budeme mít i nadnárodní ceny. Na proměnlivé počasí jsme zvyklí, na co nejsme zvyklí, je boj o cenu," řekla tajemnice.

Zelinářská unie se bude snažit o zvyšování osevní plochy zeleniny i v dalších letech, aktuálně je ČR v produkci zeleniny soběstačná zhruba z třetiny. Unie se podílí například na iniciativě s názvem České pole, která navrací české suroviny do gastronomie a od roku 2022 přispěla k vypěstování 300 tun českých brambor na hranolky a 1,7 tuny tuzemských odrůd česneku. Za největší problém do budoucna ale vnímá Zelinářská unie nerovné podmínky českých zemědělců v porovnání se zbytkem Evropské unie a boj o férovou cenu.