Umělá inteligence si razí cestu do výroby potravin a nápojů, ale i do balení a logistiky

1. Kontrola kvality a bezpečnost potravin: A.I. umožňuje přesně sledovat původ surovin, což zvyšuje transparentnost a usnadňuje standardizaci jejich kvality. Snadno také odhalí případné nežádoucí látky ve složení výrobků a jejich vady, což nejenže zlepšuje jakost, ale také snižuje riziko možných onemocnění způsobených závadnými potravinami.

2. Méně plýtvání jídlem: A.I. je schopna analyzovat vzorce nákupního a spotřebního chování, množství zakoupených produktů a reakce spotřebitelů. Na základě těchto údajů může zákazníkům nabízet personalizované potravinářské produkty a služby, čímž se sníží riziko neuvážených nákupů. Jinými slovy, bude méně zbytečných potravin, což výrazně omezí plýtvání jídlem.

3. Vývoj výrobků: Umělá inteligence dokáže generovat nové recepty na základě dostupných ingrediencí a chuťových profilů spotřebitelů, přičemž bere v úvahu všechny zákony a regulace. Tím zajišťuje jak kvalitu potravin, tak i jejich skvělou chuť. Nedávno společnost HELL ENERGY vyvinula energetický nápoj pomocí umělé inteligence. A.I. sama optimalizovala složení ingrediencí nového nápoje dle požadovaných norem, regulací a funkčnosti. Zohlednila přitom i chuťový aspekt nápoje – své dílo dokonce sama ochutnala.

4. Efektivita: A.I. optimalizuje proces balení, skladování a přepravy. Může pomoci snížit náklady na logistiku, zkrátit dodací lhůty a zvýšit efektivitu využití výrobních prostředků. Při plánování přepravních tras zohledňuje také faktory, jako jsou aktuální stavy silničního provozu nebo třeba změny počasí.

5. Rekordní rychlost inovací: Umělá inteligence zvládá neuvěřitelně rychle zpracovávat a analyzovat data, což umožňuje společnostem rychleji vyvíjet a uvádět na trh nové produkty. Zatímco v minulosti mohlo vytvoření nového produktu trvat 1–2 roky, dnes se tento proces zkrátil na pouhých několik týdnů, v některých případech dokonce dnů.

Nová legislativa
Častou otázkou, která vyvstává při používání umělé inteligence, je odpovědnost vývojáře a uživatele. S touto otázkou jsme se dosud setkávali především u samořídících automobilů: kdo je například zodpovědný, pokud auto v režimu autopilota způsobí nehodu – jeho výrobce, uživatel nebo programátor jeho softwaru? Je velmi důležité si uvědomit, že umělá inteligence, stejně jako počítač, zpracovává pouze to, co jí řekne člověk, takže pokud není požadavek nebo pokyn řádně upřesněn, nemusí mít dobrý výsledek. Je proto nutné stanovit rámec, který určí odpovědnost provozovatele i umělé inteligence. Jako konkrétní krok tímto směrem přijal Evropský parlament v červnu 2023 po dlouhých předběžných konzultacích první komplexní soubor pravidel pro řízení rizik umělé inteligence na světě.

Bezpečnost však neznamená pouze spolehlivost výrobků vyvinutých s pomocí A.I., ale také ochranu jejich tvůrců a distributorů. S postupy a nástroji navrženými A.I. je třeba zacházet stejně, jako kdyby je vyvinul člověk nebo tým lidí, a chránit je stejným způsobem, a to jak v digitálním, tak v reálném světě. V minulosti byly například recepty a návody pečlivě uzamčeny v trezorech nebo se tajemství spolu se zkušenostmi předávala z otce na syna verbálně. Podobně se s nimi zachází i dnes: kopie receptů se často uchovávají v přísně střeženém trezoru s omezeným přístupem. Jediný rozdíl je v tom, že recept již není na papíře, ale na datovém nosiči.

Při dodržování nejpřísnějších bezpečnostních zásad nyní mnoho společností v naší zemi využívá technologie umělé inteligence a strojového učení k výrobě vynikajících a vysoce kvalitních produktů. K tomu používají stále více dat a klíčových kritérií, které neustále zdokonalují veškeré procesy. Stejně jako mnoho převratných nástrojů vytvořených dříve lidmi dokáže zlepšit různé sektory hospodářství i všedního života.

Autor: Alexandra Prochorová