Studentka architektury pěstuje na střeše liberecké univerzity salát

Liberec 13. srpna (ČTK) - Pilotní projekt na střeše budovy E2 v areálu kampusu má ukázat, jak lze využít střechy továren, skladů a supermarketů, a ověřit ekonomický potenciál záměru. Hydroponické pěstování zeleniny navíc může až o 20 stupňů Celsia prostředí střechy ochladit, řekl ČTK mluvčí univerzity Adam Pluhař.

Projekt "Salát na střeše" zvítězil loni v devátém ročníku soutěže Start-up TUL 2023 v konkurenci dalších 24 projektů. Nalezená teď s kolegy z fakulty architektury a hospodářské fakulty pěstování testuje. Jak sama říká, není "zelená aktivistka", ale každý rok se v České republice postaví jeden milion metrů čtverečních čisté plochy hal. K tomu navíc vznikne třikrát větší zaasfaltované okolí. Česko tak přichází nejen o půdu, ale i o vodu, která se nemůže vsakovat.

"Proto se v rámci své doktorské práce snažím najít opatření ke snížení negativních vlivů výstavby hal na krajinu, sídla i společnost. Hydroponické pěstování vidím jako jedno z možných a zároveň nejjednodušších řešení. Dokáže využít a ochladit prázdnou střešní krajinu, která se v létě rozpaluje a vytváří tepelné ostrovy," doplnila Nalezená. Že farma střechu výrazně ochlazuje, dokazuje měření termokamerou a čidly. "Na střeše je najednou vlaho a živo, létají tam motýli, berušky, včely," poznamenala.

Interiér místnosti pod farmou se díky rostlinám ochladí podle měření o stupeň Celsia ve srovnání se stejným interiérem vedlejší místnosti, která je pod nezakrytou střechou. "Může se to zdát málo, ale pro energetiku a chlazení budovy se počítá každá desetina stupně," řekla Nalezená. Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, kde je často nutné posuzovat, zda střecha panely unese, hydroponickou farmu unesou podle Nalezené prakticky všechny střechy, které splňují normy na zatížení sněhem. Na zimu je pak možné stojany farmy demontovat.

V univerzitní budově pěstuje studentka sazenice, které pak vysazuje na střechu. Tu pokrývají čtyři stojany po 200 pěstebních slotech. Obsluha je podle Nalezené jednoduchá - dvakrát týdně je zapotřebí zkontrolovat vodu, pH a živiny. "Naše malá farma má velikost čtyř parkovacích stání, ale i tak dokáže vyprodukovat až 1000 rostlin – salátů, bylinek měsíčně. Na univerzitní střeše se zatím nejvíc daří salátu, který přežil liberecká krupobití, vichry i vlny veder," dodala studentka, která zeleninou zásobuje okolní kavárny, dům seniorů, zamířit chce na farmářský trh.

Farma na střeše může fungovat od dubna do října, dlouhodobým cílem týmu projektu Salát na střeše je zbudování celoročního hydroponického střešního skleníku, který by využíval odpadního tepla z budovy. "To už ale bude náročnější projekt, který by se musel uskutečnit na střeše nově budované haly nebo supermarketu. Od toho jsme ale tým architektů a ekonomů, abychom s projektem a realizací pomohli," dodala Nalezená.