Střídání dodavatelů řídicích systémů může být cesta do pekel

Vedoucí manažeři výroby již vnímají řídicí systémy jako nedílnou součást své každodenní operativy a věří, že jim pomáhají v dosažení jejich pracovních cílů a výsledků. Ovšem jak tento mocný nástroj uchopit, aby plnil funkci opravdového pomocníka, a čeho lze s jeho pomocí dosáhnout? Představte si vyspělý výrobní podnik s plně zavedeným řídicím systémem. Ve výrobních halách najdete minimum zaměstnanců, veškeré stavy a ovládání výrobního procesu jsou dostupné na počítači nebo tabletu, či dokonce na mobilním telefonu, reporty o výsledcích není třeba dopočítávat a chodí například e-mailem v požadovaný čas, je zaručena kvalita výrobků dostávajících se k zákazníkovi, stejně jako optimální využití spotřeby energie atd.

Co jsou vlastně řídicí systémy a jak je chápat? Představte si informační technologie (IT) a výrobní zařízení továrny; řídicí systém je právě most mezi nimi, jelikož využívá IT pro zautomatizování výroby. Tento most v posledních několika letech zaznamenal velký pokrok a potřeby výroby již dokonce velmi výrazně ovlivňují vývoj IT.

Nejdůležitější je uvědomit si, jaká je současná situace v dané oblasti, mít co nejlépe a přitom jednoduše zdokumentován přehled automatizačních zařízení včetně krátkého popisku. Můžeme si vystačit s obyčejným Excelem sdíleným na datovém úložišti, kam lze umístit veškeré zálohy, stejně jako sofistikované systémy, které umějí proaktivně vyhledávat změny včetně datových polí s vysokou dostupností atd. Asi nejčastější chyba je zapomínání uživatelských jmen, případně hesel, bez nichž je systém takřka nepoužitelný.

Dalším krokem je co nejlépe zajistit současné a hlavně dlouhodobé potřeby výroby, tím vznikne ohromně důležitá věc – tzv. VIZE – a soubor pravidel pro rozšiřování řídicích systémů. Doporučuji, lidově řečeno, zajistit si propojení důležitých zařízení tak, aby si dokázala „povídat“. Toto může být zajištěno použitím stejné platformy řídicího systému anebo alespoň vzájemně kompatibilní včetně kabeláže a vhodných komponentů. V praxi často vídávám moderní stroje komunikačně zcela odříznuté od zavedených systémů, kde je zbytek technologie. Pro lepší pochopení je to jako jízda ve velice moderním autě bez přístrojové desky s údaji o rychlosti, otáčkách motoru nebo stavu palivové nádrže. Veškeré předělávání a dodatečné doplňování v řídicích systémech může znamenat velké investice, které se pak z důvodu nízké návratnosti ani nerealizují.

Důležitým momentem je výběr partnerů/dodavatelů pro tuto oblast, s nimiž je nutné navázat dlouhodobou spolupráci. Moje nejhorší noční můra je, že si vyberu nespolehlivé partnery a neustále je budu „točit“. Tím přestává být oblast řídicích systémů dynamická a schopna reagovat včas na změny potřeb výroby, což může vést dokonce až k dlouhotrvajícím neplánovaným odstávkám. Právě navázání partnerství mezi zákazníkem a dodavatelem zajistí opravdovou efektivnost při realizaci projektů a změn, protože ihned na začátku dojde ke správné definici dané aktivity a tím k minimalizaci změn a oprav.

Závěrem chci zdůraznit, že nikdy nesmíme zapomínat na použití zdravého rozumu. Každá chyba při definování zadání může vést k neúměrnému zvýšení nákladů. Vždy si vše důkladně finančně propočítejte, protože nasazení řídicích systémů v plném rozsahu nemusí být vždy výhodné pro prosperitu celé firmy… a o tu nám jde především.

Autor: Martin Chrastný, engineering manager & automation specialist