Automatizace v potravinářství
Sladovna v Rajhradě má optický třídič, počítač rozezná a vyřadí nedokonalá zrna
Novou čisticí a třídicí linku, jejíž součástí je optický třídič Sortex, využívá od letoška sladovna pivovaru Bernard v Rajhradě na Brněnsku.
Rajhrad (Brněnsko) 23. září (ČTK) - Největší humnová sladovna na světě, která využívá historicky prověřené postupy, do nové technologie a s ní spojených stavebních prací investovala 14 milionů korun, řekl novinářům rajhradský sladmistr Jiří Šusta. Optický třídič je podle něj jediný v republice.
Sladovna Rajhrad:
• největší humnová sladovna na světě
• jediná sladovna v ČR, která využívá optický třídič
• zahájení provozu sladovny v roce 1872 (příští rok 150. výročí), dvakrát v historii vyhořela (1919 a koncem druhé světové války, výroba byla obnovena v roce 1951)
• od roku 2000 Sladovna Bernard a.s. Po desetiletích bez investic zde kontinuálně probíhá modernizace
• největším odběratelem sladu je Rodinný pivovar Bernard
• slad odebírá také několik minipivovarů, část produkce jde do zahraničí
• roční produkce 6,5 tisíc tun tradičního českého sladu, pro jeho výrobu zpracuje asi 8 tisíc tun ječmene
• sladovna používá kvalitní sladovnický ječmen z okolí Brna a z Vysočiny
• tradiční humnovým způsob sladování je nákladný a časově náročný, ale takto vyrobený slad je nejlepší pro výrobu typického českého ležáku
Optický třídič:
• Sladovna Bernard je jedinou sladovnou v ČR, která optický třídič používá
• zařízení kontroluje kvalitu ječmene na vstupu do sladovny i kvalitu sladu před expedicí ze sladovny. Cílem je minimalizovat přítomnost mykotoxinů a dalších nežádoucích látek
• kamery sledují každé zrnko ječmene, které vstupuje do sladovny (cca 8 tun za hodinu). Pokud kamery zaznamenají nestandardní tvar nebo rozměr, zařízení proudem vzduchu vadné zrnko nebo nečistotu z proudu obilí vyfoukne. Sladovna Bernard je jedinou v České republice, která toto zařízení používá, obvyklé není ani v okolních zemích
• třídič bylo nutné nejprve „naučit“, jak nezdravá a poškozená zrna vypadají, aby je mezi bezvadnými našel a vyřadil
• výrobcem třídiče je firma Bühler, generálním dodavatel je firma Agroing Brno
"Byla to zatím nejnáročnější rekonstrukce ve sladovně, začala letos v únoru a pokračovala dosud. Vyměnili jsme celou čisticí a třídicí linku, do níž přibyl právě optický třídič Sortex. Ten pomocí kamer sleduje padající zrníčka a pokud odhalí nějaké poškozené, biologicky napadené nebo jinak vadné, vyfoukne celou část s poškozenou obilkou pryč," popsal princip třídiče Šusta.
Vytříděné obilky,které nesplňují vysoké nároky na sladový ječmen, se vrací dodavatelům ječmene a mají další využití například do krmných směsí. Nový optický třídič dokáže za hodinu vytřídit 10 tun ječmene, v rajhradské sladovně ale nechávají volnou rezervu, aby byl ječmen vytříděný co nejlépe. "Z 80 tun dodaného ječmene vytřídíme asi 400 až 500 kilogramů obilek," dodal Šusta.
Instalace moderního zařízení v budově z roku 1872 nebyla jednoduchá. Nejprve bylo třeba rozebrat staré zařízení, vyztužit stěny budovy a poté stropem postupně nainstalovat zařízení nové. "Největším otazníkem bylo, zda Sortex, který není možné rozebrat na jednotlivé komponenty, projde dveřmi do budovy. Naštěstí prošel a nemuseli jsme hledat náhradní řešení. Nejtěžší z celého zařízení byla čistička umístěná v nejvyšším poschodí, ta váží 4,5 tuny," popsal Miloš Kos z dodavatelské společnosti Agroing Brno.
Rajhradská sladovna patří k takzvaným humnovým. Humna jsou plochy, na nichž klíčí ječmen pro výrobu takzvaného plzeňského sladu. V Rajhradě mají takových humen devět ve třech poschodích, každé humno má rozlohu 800 čtverečních metrů. Klíčící ječmen je potřeba pravidelně provětrávat. "Tento postup je sice náročný na lidskou práci, ale dává pivu zcela jedinečnou chuť, kterou mu moderní pneumatické sladovny dát nedokážou," uvedl sladmistr Šusta.
Sladovna v Rajhradě vznikla v roce 1872, pivovar Bernard ji vlastní od roku 2000. Ročně sladovna vyprodukuje 6500 tun sladu, většinu z něj využívá právě pivovar Bernard, nakupují jej ale i malé pivovary. Kvůli tradičnímu postupu v humnové sladovně není možné slad vyrábět v nejteplejších letních měsících, sladovna tak funguje od září do června.
