Sladovna Castello se letos potýká s výrazným růstem cen ječmene
S výrazným nárůstem cen sladovnického ječmene se letos kvůli špatné úrodě obilí potýká malá sladovna Castello v Prostějově. Cena ječmene je meziročně vyšší o 30 až 40 procent a cenový nárůst se už promítl ve zdražení sladu.
Prostějov 15. listopadu (ČTK) - S výrazným nárůstem cen sladovnického ječmene se letos kvůli špatné úrodě obilí potýká malá sladovna Castello v Prostějově. Cena ječmene je meziročně vyšší o 30 až 40 procent a cenový nárůst se už promítl ve zdražení sladu, který od sladovny Castello odebírají především pivovary v Poličce a Svijanech. ČTK to řekl spolumajitel sladovny Castello Drahotín Horňák.
"Ječmen není a zemědělci toho zneužívají. Cenu zvýšili momentálně až na 6000 korun za tunu. Ječmen přitom není vyčištěný a má vysoký obsah dusíků," uvedl Horňák. Loni se tuna sladovnického ječmene podle něj prodávala za zhruba 4200 až 4500 korun.
Cena sladovnického ječmene roste kvůli špatné úrodě, kterou výrazně snížilo suché počasí, i obchodní politice některých zemědělců. "Plno ječmene dokážou prodat Polákům," postěžoval si Horňák.
Sladovna Castello kvůli výraznému zdražení sladovnického ječmene musela adekvátně zvýšit cenu sladu. Růst cen zohlednila v nových smlouvách s pivovary. Ročně jim dodá zhruba 3500 tun sladu. Mezi odběrateli jsou velké pivovary i malí producenti pěnivého moku.
Malá sladovna nedaleko centra Prostějova patřila dříve do skupiny Obchodní sladovny, ze které byla kvůli privatizaci vyčleněna po roce 1992. Nový majitel dodnes sladovnu provozuje, a to opět pod názvem Castello, aby vzdal hold původním vlastníkům.
Pivovar a sladovna dříve patřily bratrům Winterovým. V roce 1941 byla jejich firma arizována a v roce 1942 byla výroba sladu zastavena. Bruno Winter se otrávil ve svém bytě společně s druhou manželkou Terezií v noci před nástupem do transportu do koncentračního tábora.
Nový majitel už do sladovny investoval desítky milionů korun, avšak zachoval původní technologii výroby sladu. "Humnových sladoven v Česku už moc není. Říká se, že tradičně vyráběný humnový slad je kvalitnější, ale myslím, že analýzy jsou porovnatelné s moderními sladovnami. Akorát máme daleko vyšší náklady, než mají velké sladovny," řekl Horňák.
Původní technologii výroby sladu Horňák navzdory vyšším nákladům nevyměnil za moderní stroje a postupy, které produkci sladu výrazně usnadňují. "Mám tři děti a sladovna byla moje čtvrté dítě, takže jsem chtěl, aby historie klasického sladování zůstala zachována a aby naše děti věděly, že slad lze vyrábět i touto metodou," dodal Horňák.