Automatizace v potravinářství
Senzory mohou ušetřit miliony za hnojení, poznají, kde jí chybí živiny a kde naopak hnojit není třeba
Cena hnojiv nepřestává růst a s tím se prodražuje i hospodaření na českých polích. Stále radikálněji proto do farmaření promlouvají technologie, které pomáhají šetřit náklady na hnojení. Nově dostávají zemědělci do rukou jednoduchou a účinnou sondu. Pouhým zasunutím do půdy okamžitě získají informace o jejím nasycení živinami nebo kyselosti. Hnojit pak mohou pouze lokálně.
Senzor je schopen podávat v reálném čase komplexní informace o stavu půdy, které je možné využít pro většinu rozhodovacích procesů v rámci precizního hospodaření. Sleduje aktuální stav pH půdy, a to v rozsahu pH 3–9 a rozlišením 0,1 pH, informace o nasycení půdy dusíkem, fosforem a draslíkem (hnojicí trojkombinace NKP), sleduje však také půdní vlhkosti, a to s rozlišením na 0,1 % a vysokou přesností. V rozsahu -40 - +80 °C podává také informace o aktuální teplotě.
Senzor je navržen tak, aby mohl být v půdě umístěn dlouhodobě. Odolá mechanickému poškození, dlouhodobé elektrolýze, korozi, vakuovému zalévání a je zcela vodotěsný. Napájen je skrz telefon. Lze ho využívat jako přenosnou sondu pro terénní měření a získávat tak pravidelné informace o stavu půdy na konkrétních místech. Umožňuje však také stabilní dlouhodobý monitoring, a to přímo zakopáním do půdy. V takovém případě mohou farmáři sledovat efekt přijatých opatření v dlouhodobém horizontu.
„Doba, kdy se zemědělci obešli bez senzorů a kvalitních dat z půdy, skončila. I ti nejkonzervativnější dnes pod tlakem rostoucích cen hnojiv mění svůj přístup a na své farmy pořizují senzory, které jim dodávají pravidelné informace o stavu jejich polí. Dnes se totiž každá tisícikoruna, vložená například do sondy umožňující hnojit pouze potřebná místa, vrátí několikanásobně,“ zmiňuje Lukáš Musil, obchodní ředitel startupu Agdata.
Kromě běžných farem bude živinový senzor využíván také k péči o městskou zeleň, posloužit by ale mohl také v rámci výzkumu a osvěty. Jak přistupovat k preciznímu hnojení – tedy pouze tam, kde to dává smysl – se totiž zemědělci stále učí.
„Každá půda má jiný profil. To, co funguje v Polabí, nebude fungovat na Vysočině. A i přes veškerou snahu ušetřit na hnojení není příliš prostor pro experimenty – ty by se totiž mohly negativně odrazit na úrodě,“ zmiňuje Musil. „Proto bychom ve spolupráci s Agrární komorou i díky novým možnostem živinové sondy rádi testovali dopady různých technologií hnojení a data otevřeně sdíleli. Čím rychleji si totiž novou technologii zemědělci osvojí, tím lépe pro farmaření i krajinu.“
Kalendář akcí
