Schodek agrárního zahraničního obchodu se zlepšil o 37 procent na 6,9 miliardy korun

Praha 25. května (ČTK) - Schodek agrárního zahraničního obchodu se za letošní první čtvrtletí snížil o 36,9 procenta na 6,9 miliardy Kč. Na webu uvedlo ministerstvo zemědělství. Vývoz se meziročně zvýšil o 2,8 procenta na 55,1 miliardy Kč, dovoz klesl o čtyři procenta na 62 miliard Kč. Podle Zemědělského svazu ČR je zatím brzy na odhady celoročních výsledků. Důvod záporného salda zůstává podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy stejný, jde o schodek u masa.

"Zlepšila se zejména záporná bilance agrárního zahraničního obchodu se zeměmi EU, a to z 5,7 miliardy Kč na 2,5 miliardy Kč, zatímco záporná bilance obchodu se třetími zeměmi (včetně Spojeného království) se zlepšila mírněji z 5,1 miliardy Kč na 4,3 miliardy Kč," napsalo ministerstvo.

Největší zlepšení bylo u vepřového masa, ječmene, kukuřice, řepkového a hořčičného oleje, naopak zhoršení bylo u cigaret, řepkových semen, mléka a smetany.

Agrární zboží se vyváželo zejména do Německa (24 procent vývozu), dále na Slovensko s pětinou exportu, následovaly Polsko, Itálie, Rakousko a Maďarsko. Ze zemí mimo EU byla nejdůležitější Velká Británie, následně Rusko, Japonsko, Ukrajina, Turecko a Čína.

Podle ministerstva se zlepšila exportní situace u států, kde působí čeští agrární diplomaté. U Libanonu šlo meziročně o zlepšení o 52,4 procenta, u Spojených arabských emirátů o 15,2 procenta, u Srbska o 7,2 procenta a u Číny o 1,6 procenta. U některých států, kde diplomaté také působí, ale došlo k poklesu - u Spojených států o 45 procent a u Japonska o 15,2 procenta.

Dovoz do ČR pocházel hlavně z Německa a z Polska. K největšími zlepšení došlo v obchodu s Nizozemskem, Německem a Francií, zhoršení zaznamenal obchod s Itálií, Maďarskem nebo Norskem.

Nejvíce vyváženým zbožím byly cigarety, přípravky pro výživu zvířat a pšenice, do ČR se nejvíce dováželo vepřové maso, potravinové přípravky a také přípravky používané pro výživu zvířat.

Podle Píchy nadále ČR vyváží suroviny jako je obilí, dováží pak výrobky s přidanou hodnotou. "Nejen ČR, ale např. i sousední Slovensko mívá vysoké záporné saldo agrárního zahraničního obchodu. Žel, realita je taková, že se převážejí tuny a tuny agrárních komodit mírného pásma na velké vzdálenosti přes hranice států, přitom bychom je mohli vyrábět doma," uzavřel Pícha.

Schodek agrárního zahraničního obchodu ČR se loni podle dřívějších informací Českého statistického úřadu meziročně zlepšil o 22,7 procenta na 36,7 miliardy Kč z předloňských 47,5 miliardy Kč. Předloňské výsledky byly zatím nejhorší od roku 1993. Vývoz loni meziročně vzrostl o osm procent, tedy o 15,8 miliardy Kč na 213,8 miliardy Kč. Dovoz agrárního zboží rostl pomaleji, šlo meziročně o dvě procenta, tedy o pět miliard na 250,5 miliardy Kč.

MZe: Na pultech obchodních řetězců končí 75 procent tuzemské zeleniny
Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští pěstitelé dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství. Tuzemská sklizeň zeleniny je už v plné proudu a do obchodů míří saláty, ředkvičky, kedlubny, lahůdková cibulka, řezané bylinky, rajčata i okurky.

Struktura prodeje tuzemské zeleniny se v posledních letech podle MZe výrazně nemění, hlavní podíl mají hypermarkety a supermarkety. "Řetězce jsou hlavní silou udávající výkupní i spotřebitelskou cenu zeleniny a svého výjimečného postavení zneužívají. Udávají také nároky na estetickou kvalitu zeleniny," stojí v situační a výhledové zprávě MZe.

Obchodní řetězce mají podle pěstitelů zeleniny velmi vysoké marže. Například farmář Ladislav Kašpar loni ČTK řekl, že klesá podíl pěstitelů na konečné prodejní ceně zeleniny v obchodech. "Zatímco před deseti či patnácti lety jsem dostal 33 procent, tak dnes nedostanu ani 18 procent," upozornil Kašpar, který proto na poli nedaleko Olomouce zavedl samosběr zeleniny. Prostřednictvím samosběru, farmářských trhů, prodeje ze dvora, vlastního exportu či dodávek pro hotely a restaurace tuzemští zelináři podle údajů MZe prodávají zatím jen pět procent produkce čerstvé zeleniny.

Do českých obchodů se nyní po zimní přestávce vrací čerstvé polní druhy zeleniny od tuzemských producentů. V zimě a předjaří se prodávala skladovaná zelenina z minulé sezony, ale i česká skleníková rajčata a okurky. Postupně se podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky začnou sklízet i další druhy. "Česká zelenina je pro zákazníky jasně čerstvější, splňuje vysoké požadavky na kvalitu a bezpečnost," řekl dnes ČTK Hanka.

Chladné jaro může letos v Česku oddálit sklizeň některých druhů zeleniny. "Pokud by se prudce oteplilo, tak to může vést ke krátkodobé nadprodukci," upozornil Hanka, podle kterého nízké teploty nyní také komplikují výsadbu teplomilných druhů zeleniny, jako jsou papriky, tykve či melouny.

Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste. Soběstačnost ČR v čerstvé zelenině se v posledních letech podle Hanky pohybuje kolem 30 procent. "To znamená, že i když každý z nás v ČR ročně spotřebuje zhruba 87 kilogramů zeleniny, jen necelá třetina pochází z tuzemských polí a skleníků. Ročně dovážíme přes 580.000 tun čerstvé zeleniny, což obnáší 29.000 kamionů," řekl.

V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Tuzemské pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Tržní produkce zeleniny mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019.