Rodinná farma z Kunějovic na Plzeňsku prodává letos hlavní komodity se ztrátou

Kunějovice (Plzeňsko) 10. listopadu (ČTK) - Rodinná firma se šesti zaměstnanci se zabývá veškerou zemědělskou produkcí. Chová i netradiční druhy hospodářských zvířat jako bizony, buvoly a prasata kadeřavá. ČTK to řekl spolumajitel Jiří Löwy. Obilí pěstuje na 600 hektarech a na 50 hektarech kukuřici na krmení. Dojí denně až stovku krav, venku na pastvinách má celoročně 250 zvířat včetně ovcí a koz.

"Z komodit teď nevydělává nic, loni všechno. Byly vysoké ceny, výkupy se přetahovaly, komu to prodáme," řekl Löwy. Navíc loni byly nízké ceny osiv a hnojiv. "Teď se všechno prodává pod náklady anebo se - u obilí a řepky - čeká, jestli stoupnou ceny. U obou komodit klesly z roku na rok o 50 procent. Dneska nám za řepku nedají ani 10.000 korun za tunu - to jsou ceny roku 2017," uvedl zemědělec. Přitom veškeré náklady se výrazně zvedly. Kdo si zisky z loňska neschoval, tak bude mít problémy, dodal Löwy.

Nejvíce teď farma prodělává na mléce, pro které si deset let denně jezdí německá mlékárna. Krávy holštýnského plemene, které žijí venku pod přístřeškem, nadojí denně 2500 až 3000 litrů. "Cena šla za pět měsíců strašně dolů, tři měsíce je devět korun za litr. Ještě před tři čtvrtě rokem byla 13,50 koruny. Proděláváme určitě korunu na litru," řekl. Podle farmáře drží stejnou cenu i české mlékárny. Rozdíly 40 haléřů neřeší problém, uvedl. Méně dostává teď i za hovězí. Ječmeny prodala farma za 3350 Kč/t, což je podle Löwyho směšná cena. Pšenici potravinářskou, které bylo málo, za 5100 Kč, krmnou za 4000 Kč/t. "Buď je to na hraně nebo pod náklady. Navíc musíte vydělat na novou techniku, opravy a údržbu. Jinak to dotujete z něčeho jiného, já naštěstí mohou z jiného dřívějšího podnikání a stále si umím vydělat jinde," řekl.

Podle Löwyho není pravda, že zemědělec tvoří cenu. "Musíme přijmout to, co nám nabídnou. První odběratel si diktuje ceny všeho," řekl. Proto se podle něj rozpadl trh s vepřovým masem. "Nabídli 25 korun za kilo, přitom pod 40 korun to u nás nikdo nevyrobí," dodal.

Podle něj mají zemědělci svoji investici deset měsíců v zemi, ale za tu dobu se změní cenová politika. "Z letošní sklizně jsme byli překvapení. Množství bylo dobré, víc než průměr, ale ceny jsou špatné. Předpokládá se, že po Novém roce by měly malinko stoupnout, ale za uskladnění platíme 80 korun za tunu a měsíc, čímž se ztráta prohlubuje," řekl Löwy.

Dotace na louky a pastviny pokryjí tak 20 procent nákladů farmy, letos se snížily. "Každý zemědělec dostane dotaci na 150 hektarů a na všechno ostatní už jen udržovací směšné platby, které jsou na třetině toho, co jsme dostávali dřív. Dotace křiví trh, ale bez nich bych neuměl podnikat," řekl Löwy. Podle farmáře už to ale hodně zemědělců zkouší bez nich, nelíbí se jim nové limity EU a "nesmyslná pravidla", která stojí peníze.

Na 70 hektarech pastvin, kde jsou bažiny, tůně i menší rybník, chová farma celoročně asi 250 zvířat, z toho ke stovce masných krav plemene charolais, býky aberdeen-angus, 22 buvolů, deset bizonů, stovku ovcí a 12 koz. "Žijí pohromadě v oboře bez problémů, mají tam senáže, seno a vozíme jim kukuřici," řekl Löwy. Maso z venkovních chovů, kde rostou zvířata s malými náklady a bez chemie, je podle něj chutnější. Velké bizony, kteří váží po šesti letech 900 kilogramů, i buvoly se farma nechá občas porazit na jatkách. Löwy si maso bere zpět a má povolení na prodej lidem. Zájem o toto maso je velký. Cena je asi dvojnásobná proti hovězímu. Dále farma chová 20 prasat kadeřavých, která může díky vyššímu špeku i tuku prodávat o desetikorunu dráž než běžné vepřové. Zájem je také o jehněčí a kůzlečí maso. Vlnu z ovcí ale nikdo nechce.