Automatizace v potravinářství
Rodinná farma na Nymbursku zahájí jarní práce o dříve, lidé musí pracovat i s novými technologiemi
Jarní pšenici letos ve Dvoře Havransko nedaleko Vestce na Nymbursku zasejí možná o něco dříve než loni, kdy byla dlouhá zima. Majitel farmy Václav Procházka odhaduje zahájení jarních prací na několik dnů, až půda vyschne. Rodinná farma Dvůr Havransko získala za rok 2021 nejvyšší ocenění Asociace soukromého zemědělství ČR v programu Pestrá krajina za výjimečný přístup ke krajinotvorbě a šetrný způsob hospodaření.
Vestec (Nymbursko) 22. února (ČTK) - Výkupní cenu obilí, které letos na Havransku zasejí, zatím neznají. Každý rok se podle Procházky vyplatí něco jiného. Do jarních prací, které zahrnují zejména setí, se zapojí šest traktorů. "Velké podniky zvládnou 40 hektarů za den s jedním velkým strojem, nám to zabere tři dny. Po revoluci jsme začínali se 14 zaměstnanci, dnes jsou jen tři, z toho dva rodinní příslušníci. Lidí v zemědělství ubývá, protože musí být šikovní i přes různé technologie, nestačí jen umět zapojit pluh a nebát se zvířat," řekl Procházka. V zemi mají už od podzimu ozimou pšenici a ječmen, které musí v březnu podle stavu porostu a ceny hnojiv přihnojovat. Po takzvaných jařinách Procházkovi v dubnu zasejí kukuřici, ze které se zpracovává siláž a zrno.
Většinu hospodářství na Havransku tvoří rostlinná výroba. Z 252 hektarů zemědělské půdy jsou 41 trvalé travní porosty, zbytek orná půda, kterou Procházkovi každoročně osívají různými druhy plodin, převážně pšenicí, ječmenem, kukuřicí, vojtěškou a někdy mákem. Ten se podle Procházky seje nejdřív, ale letos ho kvůli špatnému odbytu sít nebudou. Na travních porostech kolem celého statku se pase speciální odrůda masného skotu charolais. "Když jsme sem přišli, zvířata byla přivázaná ke žlabu, dnes je chováme na volno, obnovili jsme říčky a potoky a začali jsme vysazovat aleje stromů," doplnil Procházka.
Rodinné a menší farmy v Česku sdružuje Asociace soukromého zemědělství ČR. Má zhruba 7500 členů, kteří obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR. Podle Šárky Gorgoňové z asociace jde u jejich členů především o způsob hospodaření, ne přímo o velikost farmy. "Procházkovi jsou rarita, protože dělají pestrou krajinu uprostřed polabských lánů, v jedné z největších produkčních oblastí, kde se dělá intenzivní zemědělství. Používají jen malé množství chemie, nasazují zelené hnojení a hnůj, pěstují vojtěšku a střídají plodiny," řekla Gorgoňová. Program Pestrá krajina hodnotí snahu o udržování přirozených prvků ve venkovské krajině, jako jsou remízky, aleje, drobné vodní nádrže a další opatření. Asociace jej vyhlašuje od roku 2018 a Dvůr Havransko získal v tomto programu za loňský rok nejvyšší ocenění ve středních Čechách.
Dvůr Havransko je rodinným statkem Procházků od roku 1922. Za druhé světové války byl statek pod nucenou německou správou a rodina se sem vrátila na krátký čas v letech 1945 až 1948, poté se farma proměnila ve státní statek. Do zdevastovaného sídla přišla rodina Procházků znovu po roce 1989.
