Roboti vám práci nevezmou

Faktem je, že mnoho lidí se dneska bojí – a dokonce se k nim připojil i světoznámý a již námi citovaný časopis The Economist – že umělá inteligence vezme lidem práci. Jenomže něco tu na téhle domněnce nesedí.

Víme, že umělá inteligence by měla zrychlit růst HDP. Jenomže vyšší růst by se zase měl podle ekonomických zákonů pozitivně odrazit na trhu práce… Ne že by mělo přibýt lidí bez práce. Naopak s větším hospodářským růstem by mělo nezaměstnaných ubýt. Tak jak to tedy je?

Proti negativnímu dopadu technologie na zaměstnanost mluví dobrý příklad bankomatu. Když byl bankomat zaváděn, hodně lidí si myslelo, že kvůli bankomatu přijdou bankéři o práci. Do té doby totiž mnoho bankovních úředníků vydávalo na pobočkách hotovost. Realita však ukázala, že banky s bankomaty potřebovaly paradoxně víc lidí. Vznikly nové produkty, které do té doby nikdo neznal, a jim se začali věnovat další zaměstnanci bank na přepážkách. O práci nepřišli, naopak.

Ve vtipu „na dobrý zrak je dobré žrát zajíce, co žerou mrkev“ nakonec masožravec zůstane masožravcem, i když už si chvíli myslel, že mu hrozí veganství. A zrovna tak přirozenost si najde cestičku i v pracovních vztazích. Přirozené je živit se prací, ne nechat se živit umělou inteligencí. Takže i úředník úředníkem nakonec zůstane.

To je silný argument proti zeleným a jiným socialistům, kteří nás straší, že budeme bez práce. Prý podle nich budeme muset zavádět nepodmíněný příjem bez práce, abychom něčím nahradili mzdu… Nesmysl. Práce bude, jen bude jiná.

Mimochodem, tyhle strachy se vynořují v historii znovu a znovu. Strach dělníků, že jim stroje vezmou práci, kdysi v 18. století ve Velké Británii vedl k hnutí ludditů, kteří rozbíjeli zejména textilní stroje. Jak však víme, k žádné vlně nezaměstnanosti příchod průmyslové revoluce nevedl. A v poslední době velmi podobný strach jako umělou inteligenci provází i robotizaci. Robotizace a umělá inteligence jsou podobné fenomény, i když nikoliv zaměnitelné. I v případě robotů se mnoho lidí domnívá, že roboti nahradí lidi a vezmou jim práci. Opak je pravdou. A úplně analogicky bychom mohli mluvit i o umělé inteligenci.

A jak je to možné, že práce může dokonce přibýt? Je to snadné: Nové technologie přinesou úspory díky optimalizaci. Díky úsporám se dostaneme k vyšší produktivitě. Vyšší produktivita znamená větší bohatství. A větší bohatství zase znamená nové profese, které se při stávající úrovni bohatství zatím ještě neuživí.

Technologie časem zasáhnou všechna odvětví. I ta zdánlivě technologií dosud nepolíbená. Pro mnohé bude překvapivé, jak se změní kupříkladu takové zemědělství: Protože produktivita zemědělství vzroste, zemědělství najednou dokáže uživit víc lidí na planetě. Přitom ale počet lidí pracujících v zemědělství poklesne. V Asii poklesne rovnou o stovky milionů lidí. V USA pracovalo v zemědělství v roce 1900 kolem 40 % lidí, dnes to nejsou ani 2 %. A přece zemědělství dnes produkuje víc než tehdy. A podobný vývoj postupně uvidíme po celém světě. A tito zemědělstvím uvolnění lidé půjdou pracovat převážně do služeb.

Z toho plyne, že poklesne i potřeba manuální práce a zručnosti. McKinsey odhaduje, že planeta bude potřebovat o 14 % méně těchto lidí než dnes. Naopak o 55 % víc bude potřeba dělníků schopných spolupracovat s roboty. Tedy lidé vzdělaní na úrovni dnešní maturity.

Až vám tedy bude ta a ona politická strana vemlouvat, že je nutné zdanit roboty, protože vám vezmou práci, nevěřte tomu: Naopak čím vyšší daně, tím menší ekonomický rozvoj a méně práce.

Autor: Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance

Text pochází z portálu Echo24 a na stránkách Automatizace v potravinářství byl uveřejněn se souhlasem autorky