Radegast poprvé prodá více baleného piva, pomáhají nové automatizované technologie

Nošovice (Frýdecko-Místecko) 1. prosince (ČTK) - Pivovar Radegast z Nošovic na Frýdecko-Místecku letos poprvé prodá více baleného než čepovaného piva. Je to důsledek omezení provozu restaurací v souvislostí s koronavirovou pandemií. Až do loňska prodával Radegast vždy více piva v hospodách než v obchodech. Pro ČTK to uvedl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Prodeje piva Radegast podle něj v posledních pěti letech nepřetržitě rostly, hlavně díky ležáku Radegast Ryze Hořká 12, jehož prodaný objem loni na tuzemském trhu stoupl o 13 procent. "Kromě českého trhu putuje Radegast také do slovenských restaurací a hospod. Větší vývoz zatím není z kapacitních důvodů možný," uvedl Kaňák.

Velkým trendem v baleném pivu posledních let jsou plechovky, naopak od letoška Radegast nevyrábí pivo v PET lahvích. "Klíčovými jsou pro nás vratné obaly, které lze používat opakovaně, jako jsou skleněné vratné lahve a sudy. Právě prodej sudového piva je jednou z našich největších priorit a ve vztahu k životnímu prostředí je šetrnější variantou," uvedl manažer. Čepované pivo podle něj poskytuje i nejlepší zážitek.

S rostoucím zájmem o plechovky souvisí i největší investice ve slezském pivovaru v posledních letech, výstavba automatizované linky na stáčení piva do plechovek s centrálním skladem celkem za 600 milionů korun, které pivovar zprovoznil letos. Kapacita linky je 60.000 plechovek za hodinu. Sklad má plochu zhruba 10.000 metrů čtverečních a směřují do něj piva z nové plechovkové i lahvové linky. Do budoucna pivovar chystá navýšení kapacit varny a přetlačných tanků.

Nošovický pivovar, který ve čtvrtek dovrší 50 let od od uvaření první várky, vyrábí přes dva miliony hektolitrů piva ročně a zaměstnává asi 400 lidí. Je domovským pivovarem pro značky Radegast a Birell.

Podle Plzeňského Prazdroje, jehož je součástí, patří Radegast mezi nejmodernější pivovary ve střední Evropě. Byl první, kde byly zavedeny nerezové keg sudy do běžné distribuce, nainstalovány cylindrokónické tanky pro hlavní kvašení nebo uvedena do provozu stanice na jímání a zpracování oxidu uhličitého pro potřeby pivovaru.

V roce 1994 pivovar rozšiřoval varnu a místo scezovací kádě zavedl takzvaný sladinový filtr. "V té době se jednalo o převratnou technologii, se kterou u nás ale nebyla žádná zkušenost. Sladinový filtr pivovar úspěšně používá a doposud je jediný pivovar v České republice, který jej zavedl," uvedl Kaňák.

K výročí uvařil Radegast 12 podle původní receptury z roku 1970 a připravil limitovanou edici 1970 kusů výročního retro balení Radegast 1970-2020. "Pro fanoušky jsme také vytvořili originální kolekci oblečení a doplňků, sadu tácků pod pivo nebo plechové cedule, které se inspirovaly motivy z historie značky," uvedl Kaňák. Oslavy Radegast den, které měly být středobodem oslav 50. výročí uvaření první várky piva, se kvůli pandemii přesunuly na příští rok.

Slezský pivovar Radegast v roce 1970 nahradil pivovar v Karviné, který se kvůli poddolování zřítil. Pro stavbu nového pivovaru se hledalo dostupné místo v čisté krajině s kvalitní vodou. Vybrány byly Nošovice v Beskydech.


Pivovar Radegast vznikl kvůli nedostatku piva na severu Moravy
Nouze o pivo byla důvodem rozhodnutí vybudovat nový velký průmyslový pivovar na severní Moravě. Ta v kraji dolů a těžkého průmyslu nastala po uzavření pivovaru v Karviné kvůli poddolování v roce 1953. Při rozhodování, kam ho umístit, padla volba na Nošovice na Frýdecko-Místecku, a to zejména kvůli dostupnosti kvalitní čisté vody z horské nádrže Morávka. Základní kámen nového pivovaru, jehož produkt získal jméno slovanského boha Radegasta, byl v podhůří Beskyd položen v roce 1965. První várku piva zde uvařili 3. prosince 1970.

Pivo z nového pivovaru, který byl spolu s mosteckým pivovarem jediným podnikem svého druhu vybudovaným na území Československa v období socialismu, si brzy získalo množství příznivců, a to nejen na severu Moravy. Přes počáteční kritiku Radegast, jehož název vzešel z veřejné soutěže, u pivařů bodoval svou neobvyklou chutí, která v 70. letech nebyla obvyklá.

Tím, kdo je považován za otce Radegastu a tvůrce jeho chuti, je první sládek a technický náměstek Jaromír Franzl, který prosadil pivo s charakteristickou hořkostí. "Za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomínal Franzl, který měl v pivovaru k dispozici řadu tehdy moderních a unikátních technologií. V roce 1981 odešel do důchodu z ředitelského místa, pivovaru ale pomáhal i později. V roce 2005 byl Franzl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zemřel v říjnu 2013 ve věku 94 let.

Pivovar v roce 1974 otevřel i vlastní sladovnu, která byla tehdy druhou největší v Česku s roční produkcí 24 tisíc tun světlého sladu. A utěšeně rostla i výroba piva, v roce 1988 v Nošovicích poprvé uvařili více než milion hektolitrů za rok. A o deset let později výrobu zdvojnásobil.