Projekt vědců z Brna pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škůdce

Brno 4. září (ČTK) - Odborníci se soustředili na detekci například háďátek, fytoplazmy stolburu rajčat nebo bílé hniloby česnekovitých. "Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. Například u fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde, nebo naopak nejde o danou chorobu," uvedl Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.

K detekci vybraných patogenů využívají odborníci na Agronomické fakultě analýzu druhově specifické DNA pomocí metod molekulární genetiky. "Zjišťování probíhá na podobné bázi, jako se dnes provádí testování koronaviru v lékařství, a to především s využitím PCR metody v reálném čase," popsal koordinátor projektu za univerzitu Aleš Knoll z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.

To, na které choroby se vědci mají zaměřit, předem vybírali pěstitelé prostřednictvím dotazníku. Cílem projektu tak bylo co nejvíce reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství. "Například u fytoplazmy stolburu rajčat dochází k deformaci rostlin. Je to onemocnění přenášené bodavě savým hmyzem a působí velké problémy z hlediska výnosu. Stejně tak u bílé hniloby česnekovitých může dojít ke snížení výnosů, když se objeví například při skladování česneku nebo cibule. To potom může vést ke kontaminaci větší části produkce," doplnil Vyhnánek.

Díky včasnému a správnému určení škodlivých organismů jsou tak podle odborníků pěstitelé schopní minimalizovat nejenom produkční, ale i finanční ztráty. Dalším kladem je umožnění cíleného použití chemických přípravků na ochranu rostlin, a tedy možnost snížení jejich dopadu na životní prostředí.

Kromě odborníků z univerzity se do projektu přeshraniční spolupráce zapojili také vědci z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře. Věnovali se především virovým patogenům a hledali u zeleniny také geny odolnosti vůči vybraným fytopatogenům. Projekt potrvá do ledna příštího roku. Díky nákupu nového vybavení ale vědci budou moci pokračovat ve stejné činnosti i do budoucna.