Projekt Pro ječmen s využitím využití hi-tech měřících technologií

Praha 2. února (ČTK) - Projekt má za sebou první pěstební sezónu, výsledky má přinést zhruba za pět let. "Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by mělo přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny,“ řekl manažer udržitelnosti Prazdroje Ivan Tučný. "Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva," dodal.

Vědci budou během pěti let srovnávat data z regenerativních polí s těmi, kde se využívají tradiční zemědělské postupy. První pěstební sezóna se uskutečnila ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na ploše odpovídající více než 300 fotbalovým hřištím.

"Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ uvedl agronom ze zemědělské skupiny JTZE Tomáš Sojka. Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování dešťové vody a jejímu zadržení v půdě pro rostliny, přiblížil Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.

Místa k pěstování vybírali vědci tak, aby zahrnuli několik rozdílných oblastí v Česku a mohli pracovat s co největší rozmanitostí jak podnebí, tak i půdy. Plzeňský prazdroj míní, že získané poznatky z projektu bude možné využít pro další pěstitele v Česku. Při vyhodnocování projektu budou vědci sledovat výnos nejen sklizně ječmene, ale také ostatních plodin zasetých na polích.

Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá asi sedm procent plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou, uvedla firma v tiskové zprávě. Pěstuje se na 192.393 hektarech, tedy na ploše 11krát větší než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice.

Projekt Pro ječmen podporují také Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně a zemědělská skupina JTZE v Národním zemědělském muzeu.