Příležitostná výroba a prodej džemů se nemusí řídit předpisy pro běžnou produkci
Příležitostná výroba a prodej domácích marmelád, džemů nebo vánočního cukroví a různého občerstvení se nemusí řídit předpisy, které běžně platí pro potravinářské podniky. Lidé tedy nemusí například mít stavebně oddělené skladovací prostory na výrobu svých produktů. Vyplývá to z metodiky, která je závazná pro všechny krajské hygienické stanice.
Praha 5. července (ČTK) - Je součástí druhého vládního antibyrokratického balíčku, který vláda schválila již v červnu. V Poslanecké sněmovně ji představila hlavní hygienička Pavla Svrčinová spolu s ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty).
Metodika vznikala z podnětu drobných výrobců. Svou zkušenost popsala Lucie Stejskalová, která vyrábí marmelády. Když se zajímala, co by podle pravidel měla splňovat, zjistila, že by si musela vybudovat ve svém domě nebytový prostor a získat různá potvrzení. Jejím cílem ale nebylo podnikat, chtěla dělat marmelády pro lidi, kteří mají zájem o něco jiného, než najdou v běžných obchodech. "Když jsem to propočítala, zjistila jsem, že bych se zadlužila a dluh bych jen tak nesplatila," řekla. Dříve nenašla žádnou cestu, jak by mohla své marmelády občas legálně prodávat například na trzích a narážela i na obavy pořadatelů těchto akcí, že nemá různá potvrzení.
Svrčinová vysvětlila, že metodika hygienických stanic vychází z toho, že jde o nahodilou činnost, které se lidé věnují pouze občas. "Pokud máte jahody ze zahrádky, uděláte džem a jdete na nejbližší jarmark, nemáte ohlašovací povinnost," řekla. Upozornila na to, že pravidla pro výrobu potravin se řídí nařízením Evropské komise o hygieně potravin, která říká, že potravinové právo se týká podniků s určitým stupněm organizace a kontinuity. Kontrola z hygieny podle Svrčinové přijde v okamžiku, kdy například po konzumaci takto připravených potravin bude mít někdo zdravotní problémy. "V rámci šetření vždy zjistíme, kde je zdroj onemocnění," doplnila.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) již loni zveřejnila dokument, který se věnuje problematice domácí výroby. Uvádí v něm výklad, podle kterého se má posuzovat, zda domácí výroba potravin má splňovat předpisy pro potravinářskou výrobu. "SZPI za naplnění předpokladu určité kontinuity činnosti považuje situaci, kdy osoba nakládá s potravinami jednou a vícekrát za měsíc, přičemž je hodnocen měsíční průměr za rok," uvedla. Činnost, která toto kritérium neplní, lze podle inspekce považovat za zanedbatelný stupeň kontinuity. Jako příklad uvádí například sezonní výrobu ovocných přesnídávek pro děti po dobu dvou měsíců v roce, pečení cukroví na Vánoce nebo činnost v různých klubech vaření.
Šalomoun k podmínkám drobných výrobců poznamenal, že pokud by někdo za takovou činnost dostal pokutu, mělo by smysl, aby se s úřadem soudil. U správního soudu by podle ministra uspěl. Prakticky se podle něj doposud problematika neřešila proto, že se nenašel nikdo, kdo by do sporu šel. Svrčinová poznamenala, že právě výjimka pro příležitostnou činnost je přímo součástí preambule nařízení Evropské komise.
Lidé, kteří se věnují příležitostné výrobě, ale nesmějí své produkty prodávat na internetu nebo je nějak cíleně propagovat. Informovat o možnosti prodeje v praxi mohou například mezi svými známými. Za propagaci se nepovažuje ústní sdělení nebo inzerování kulturních nebo sportovních akcí, kde se podává občerstvení. Metodika pro hygienické stanice se týká také například vesnických jarmarků, charitativních akcí, církevních akcí nebo aktivit občanských spolků.