Precizní zemědělství s řadou inovací jako například strojové učení pro automatickou detekci plevele

Vědec na druhou stranu přiznává, že zavádění technologií precizního zemědělství je spojeno se zvýšenými náklady na pořízení moderní zemědělské techniky nebo využití pokročilých služeb externími dodavateli. „Mělo by jít tedy v první fázi primárně o doménu větších zemědělských podniků. Hledání různých alternativ na trhu a důslednější využívání nově pořízených technologií ale pozorujeme už i u menších společností a rodinných farem," uvedl Lukas. K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle vědce metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů. „Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat," uvedl Lukas.

Česká republika má podle něj pro zavádění novinek ideální podmínky. V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU je zde více velkých zemědělských podniků s dostatečným kapitálem pro pořízení jinak nákladných technologií, které mají také vyšší výměru půdních celků. To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství.

Odborníci odhadují, že se metody precizního zemědělství v českých podmínkách využívají na více než 15 procentech orné půdy. V budoucnu je doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku v současnosti solidní úrovni. „Je zde celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru produktů a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury," dodal Lukas.

Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V evropském kontextu probíhá masivní vývoj nových technologií zejména v Německu a ve Francii. V České republice se první ověřování postupů precizního zemědělství provádělo od konce 90. let, zejména v oblasti mapování výnosů zemědělských plodin při sklizni, senzorových systémů pro diagnostiku stavu porostů a navádění mechanizačních souprav po pozemcích. Větší zájem byl pak patrný po roce 2000 u některých progresivních zemědělských podniků, s cílem zefektivnit rostlinnou či živočišnou produkci. Druhá vlna zájmu o novinky v oboru je patrná od roku 2015.

Kromě techniky na variabilní hnojení se dostávají nově na trh také stroje pro variabilní setí a aplikaci přípravků na ochranu rostlin, které přináší nové možnosti jak pěstitelsky reagovat na prostorovou variabilitu pozemků. Zemědělec tak kombinuje přesné dávkování postřikových látek po jednotlivých tryskách spolu s analýzou digitálního obrazu z dronů nebo kamer na zemědělské technice s metodami strojového učení pro automatickou detekci plevele či napadení porostu škodlivými organizmy. Cílená aplikace pomocí technologií precizního zemědělství umožňuje efektivní využívání přípravků na ochranu rostlin či hnojiv s ohledem na potřebu provedení aplikace na daném místě a environmentálním omezením stanoviště. Představuje tak cestu k částečnému plnění požadavků Evropské komise na snížení celkového množství spotřebovaných agrochemických látek v rámci nově navržené Společné zemědělské politiky EU.

Autor: Vojtěch Lukas, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU