Automatizace v potravinářství
Prazdroj a Microsoft zahájily na chmelnicích na Žatecku monitoring rostlin
Plzeňský Prazdroj a Microsoft zahájily na šesti českých chmelnicích projekt, který pomůže pěstitelům včas reagovat na výkyvy počasí. S 30 experty ze světa instalovali na farmách senzory, které budou až do sklizně v září 2022 zaznamenávat stav půdy a mikroklima v okolí rostlin. Poté vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody. ČTK to řekl Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.
Plzeň 29. listopadu (ČTK) - Newyorská firma Agritecture instalovala v těchto dnech na farmách citlivé meteostanice a půdní čidla, budou registrovat důležité údaje o teplotě a vlhkosti půdy až do hloubky 120 centimetrů. Změří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření, a dokonce i vlhkost na povrchu listů rostlin. "První informace získají farmáři už příští týden a budou je mít v reálném čase během celého vegetačního období. Na jaře je doplní ještě speciální 'chmelové EKG' v podobě dalších senzorů umístěných přímo na rostlinách. Výsledky využijí při sklizni v roce 2023", uvedl Tučník. Projekt podle něj v prvním roce přijde na osm milionů korun.
Pěstitelé se dozví, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z planetárního počítače, který obsahuje kvantum informací a satelitních snímků. "Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde zavlažovat, a to až na úroveň částí chmelnic," řekl Tučník. Velká část Žatecka nemá podle něj přístup ke zdrojům vody pro zavlažování. Často jsou jediným řešením sběrné nádrže. "Potřebují vědět, v jakém správném momentě vodu použít, aby rostliny nevyschly. Proto tam budou ještě senzory na měření stresu chmele," řekl. Chmelařský institut a Svaz pěstitelů chmele vybraly v první vlně pěstitele, kteří pokryjí nejširší škálu půdních a klimatických podmínek v oblasti. Technologické řešení budou moci používat i další chmelaři.
Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky víc a víc lokálnější. Chmelaři přitom dosud mají pouze jeden globální monitoring celé žatecké oblasti. Chmel je podle šéfa družstva Chmelařství Žatec Zdeňka Rosy velmi silně závislý na dostatku vláhy. Pokud jí má dost, dokáže za dva měsíce narůst až do sedmi metrů a úroda je kvalitní, což je případ letošní sklizně, která může překročit hranici 8000 tun suchého chmele. "Tolik se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla ale podstatně vyšší výměra chmelnic," řekl. ČR je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který pěstuje na 5000 hektarech, přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu.
