Právovárečníci chtějí zpět Měšťanský pivovar, dnes část Prazdroje

Plzeň 14. července (ČTK) - Právovárečné měšťanstvo v Plzni se dnes opět přihlásilo o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, který v roce 1842 vybudovalo a který je dnes součástí Plzeňského Prazdroje. Reaguje tak na avizovaný odprodej Prazdroje. Novinářům to řekl místopředseda měšťanstva Ota Rubner. Pivovar s nároky nesouhlasí.

Právovárečníci upozorňují zájemce o koupi Prazdroje na svá práva a požádají vládu a parlament o součinnost, aby byly napraveny historické křivdy a údajně znárodněný majetek navrácen původním vlastníkům. Uvedli, že jsou podle verdiktu Nejvyššího soudu ČR vlastníkem Měšťanského pivovaru. Sdružení má 225 členů, majitelů domů, které mají od krále Václava II. právo vařit pivo.

"Obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," uvedla mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Prazdroj patří do druhé největší pivovarnické skupiny SABMiller, kterou má převzít světová jednička Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá kvůli omezení dominance na trzích téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Prazdroj.

"Část nabízeného majetku, tedy majetková podstata firmy Měšťanský pivovar v Plzni, zřejmě nebyla znárodněna, respektive znárodňovací proces byl sice v roce 1945 započat, ale nebyl dokončen," řekl Rubner. Tento majetek je zatížen žalobami na určení vlastnictví a to včetně vlastnictví k ochranným známkám Plzeňský Prazdroj a Pilsner Urquell, což je uvedené i v katastru nemovitostí a registru ochranných známek. Právovárečníci opět upozornili, že s nimi dosud nikdo nevypořádal znárodněný majetek a že nebylo žádné majetkové vyrovnání.

"Město (které je členem Právovárečného měšťanstva) postup právovárečníků podporuje a budeme za návrat tohoto rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat," řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Dnes odeslal žádost premiérovi, aby pomohl při získání Prazdroje "zpět do vlastnictví města respektive státu". Vláda by měla podle všech radních města zahájit jednání o nákupu tohoto ziskového a pro republiku důležitého podniku. Stát z něj může podle nich profitovat podobně jako například ze státního Budvaru.

Podle předsedy měšťanstva Karla Svobody vystupují právovárečníci proti privatizaci Prazdroje už přes 20 let. Poslední dvě žaloby na určení vlastnictví nemovitého majetku, tedy pozemků a budov, a ochranných známek podalo loni na podzim. Podle pozemkových knih a rejstříku ochranných známek jsou schopni vyčíslit hodnotu Měšťanského pivovaru. "Samozřejmě nedosáhneme na majetek, který tam je navíc, tedy ty nové technologie. Museli bychom si spolu s městem vzít úvěr na dofinancování," uvedl. Podle primátora město nemůže koupit firmu za desítky miliard korun. "Ale stát je dostatečně silný. Mohl by pivovar zestátnit a vyrovnat se s právovárečníky tím, že jim přenechá nějaké akcie," uvedl.

Bývalá předsedkyně spolku Jindřiška Eliášková, která byla do letoška zaměstnankyní Prazdroje, dnes uvedla, že současné sdružení nezahrnuje všechny původní majitele domů a všechny právovárečníky. "Naopak jsou v něm ti, kteří koupili právovárečné domy až po roce 1990 nebo 2000," řekla. O tom, zda ještě existuje právo várečné, se vedou právní spory. Hodně vlastníků domy prodalo, aniž si vymínilo, že tam toto právo zůstane. "Noví majitelé tvrdí, že jsou původní vlastníci, a chtějí vrátit pivovar a to mi na tom vadí," uvedla. Odškodnění v 90. letech nemělo právní formu náhrady za znárodněný majetek, protože to tehdy nikdo neuměl. "Stát ale umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, což bylo výhodné, protože cena akcií byla vždy výš," uvedla. Akcie tehdy koupili všichni a po pěti letech je mohli prodat.