Potravinářství má být bez dotací, myslí si Svobodní, Realisté by je spíše ponechali

Zástupců vybraných politických stran, které zatím historicky nebyly v žádné vládní koalici, a mají reálnou šanci dostat se do parlamentu dle zatím posledního průzkumu, jsme se v redakci časopisu Automatizace v potravinářství zeptali na témata týkající se zemědělství a potravinářství. Otázky nebyly zaslány stranám, které mohly nyní či dříve tyto záležitosti ovlivnit. Názory dalších lídrů budeme prezentovat po zaslání redakci.

Kam by podle vás mělo směřovat české potravinářství – ke zvýšení kapacity zemědělské prvovýroby nebo by se stát měl zaměřit i na vyšší míru zpracovatelské kapacity vlastněné českými subjekty? Pokud ano jakým způsobem byste toho chtěli docílit?
Petr Mach, Strana svobodných občanů: Zemědělská výroba je uměle omezována zákony, které na trhu zvýhodňují biopaliva a solární elektrárny. Svobodní chtějí tato zvýhodnění (povinné přimíchávání biopaliv, povinný odkup solární elektřiny) zrušit, což otevře prostor pro zvýšení kapacity zemědělské prvovýroby pro potravinářské účely.
Petr Havel, Realisté: Vyšší kapacita zemědělské výroby a vyšší přidaná hodnota v potravinářství mezi sebou nejsou v rozporu - přidanou hodnotu je nutné vytvářet i v zemědělství výrobou lokálních a regionálních potravin samotnými zemědělci. Tam má ČR značné rezervy, možnost zlepšit tento stav poskytují Programy rozvoje venkova, zaměřené právě na vytváření vyšší přidané hodnoty, ale i na takzvanou diverzifikaci zemědělského podnikání. Realisté by proto v prvé řadě posílili toky peněz na tyto programy oproti současnému stavu. Pokud se týká zpracovatelského potravinářského průmyslu, posílili by Realisté finanční prostředky také na podporu nových technologií, neboť není příliš známo, že do potravinářství jdou z rozpočtu ministerstva zemědělství zhruba jen 2 procenta veškerých podpor v porovnání s podporou zemědělství. Zdroje na navýšení peněz vidí Realisté v redukci dotací pro velké zemědělské podniky v případě, že hospodaří způsobem, který zhoršuje stav naší krajiny, například rozsáhlými nepřerušovanými plochami polí, na nichž se pěstují plodiny k technickým (biopaliva), a ne k potravinářským účelům.

Podporovali byste nadále národní a evropské dotace na pořizování zemědělských a zpracovatelských technologií?
Petr Mach, Strana svobodných občanů: Svobodní usilují o postupné odbourání  všech zemědělských dotací, a to dohodou na úrovni EU, aby nebyli naši zemědělci znevýhodněni na evropském trhu. Na prvním místě Svobodní usilují o zrušení nenárokových dotací, které nejvíc pokřivují trh. Chceme, aby místo toho všichni platili nižší daně.
Petr Havel, Realisté: Realisté jsou principiálně proti dotacím, které jsou obecně škodlivé a křiví trh. Bohužel zemědělství je dotováno všude na světě a naše zemědělství by bez dotací proto bylo nekonkurenceschopné. Proto se zatím jeho podpoře nelze vyhnout. Proto bychom podpořili takové investice, s jejichž pomocí lze vytvářet zároveň konkurenceschopnou, a zároveň identickou (typicky českou) zemědělskou a potravinářskou produkci, navíc opět, dotace by měly směřovat menším podnikům, nikoli těm velkým.

Měli by se podpořit i velcí tuzemští dodavatelé technologických celků pro potravinářský a nápojový průmysl, kteří po roce 1989 téměř vymizeli?
Petr Mach, Strana svobodných občanů: Svobodní jsou proti podpoře vybraných podniků nebo sektorů na úkor jiných. Investice a podnikání chtějí Svobodní podpořit snížením daní pro všechny.
Petr Havel, Realisté: Jak bylo zmíněno výše, obecně nepodporujeme dotace, protože křiví trh.

Jak byste řešili údajně vysoké marže obchodních řetězců na potraviny?
Petr Mach, Strana svobodných občanů: Svobodní jsou pro zrušení EET, aby nemizeli drobní prodejci a velké řetězce v nich měly konkurenci, která bude tlačit marže dolů.
Petr Havel, Realisté: Na národní úrovni lze tento problém řešit lepší legislativou v případě ochrany malých obchodníků proti zneužití významné tržní síly a vyšší vymahatelností dodržování těchto pravidel. Realisté současně podporují menší a střední obchodníky, včetně těch na malých obcích, skrze snížení byrokracie spojené s malým a středním podnikáním. Jednoduchá legislativa, přehledný daňový systém, rovná 15 % daň, to vše přispěje ke zlepšení klimatu v celé podnikatelské sféře.

Myslíte, že by politici měli tlačit na obchodní řetězce, aby preferovaly tuzemskou produkci potravin a nápojů nebo by se mělo vše ponechat neviditelné ruce trhu?
Petr Mach, Strana svobodných občanů: Ne. Politici nemají řetězcům pomocí zákonů diktovat podíly českých potravin, stejně se to obtížně vymáhá. Bohatě stačí tlak veřejnosti, který vede řetězce k tomu, aby se zákazníkům chlubily českými produkty.
Petr Havel, Realisté: Preferovat tuzemskou produkci musí především sám tuzemský spotřebitel. K tomu, aby tak mohl činit efektivněji, než dosud, je ale nutné, aby dokázal tuzemskou produkci v obchodech poznat, což mimo jiné znamená, že by se měl vyznat v množství různých označení, která deklarují „českou potravinu“, ačkoli často česká není, například proto, že je vyrobena na našem území, ale ze zahraničních surovin. Je také třeba vybudovat národní autoritu, která bude spotřebitelům vysílat správné a ověřené informace o původu, ale i kvalitě potravin prodávaných na trhu. Taková autorita bohužel na našem trhu chybí, množství mediálních doporučení je protichůdných a vedených spíše než záměrem osvěty spotřebitele marketingovými projekty. Ani politici nejsou správnou skupinou pro osvětu spotřebitele - nositeli osvěty mají být spotřebitelské organizace, které sice i v ČR fungují, ale nemají dostatečnou váhu. Tu je nutné podpořit.