Plzeňská teplárenská spaluje v kotli na biomasu mláto z Prazdroje
Po tříměsíčním zkušebním provozu začala tento týden Plzeňská teplárenská naplno spalovat pivovarské mláto. Nový kotel na biomasu za 900 milionů korun tak kromě odpadu z lesů a pil a rychle rostoucích plodin využívá jako palivo také vedlejší produkt vznikající při výrobě
Po tříměsíčním zkušebním provozu začala tento týden Plzeňská teplárenská naplno spalovat pivovarské mláto. Nový kotel na biomasu za 900 milionů korun tak kromě odpadu z lesů a pil a rychle rostoucích plodin využívá jako palivo také vedlejší produkt vznikající při výrobě piva. ČTK to potvrdili mluvčí Prazdroje Jiří Mareček a technický ředitel městské teplárny Jiří Holoubek.
¨
"Prazdroj spustil do plného provozu nové zařízení na částečné odvodnění mláta, které připravuje pro teplárnu palivo k výrobě zelené elektřiny," řekl mluvčí. Výhřevnost mláta při čtyřicetiprocentním obsahu sušiny přitom činí 6,6 gigajoule na tunu, což je polovina oproti hnědému uhlí.
Varny pivovaru vyprodukují přes 80.000 tun mláta ročně, k výrobě zelené energie bude určena asi polovina. V surovém stavu obsahuje 80 procent vody a dosud se používalo hlavně jako krmivo pro skot.
"Lisování a spalování mláta přispěje k další redukci uhlíkové stopy, kterou se nám podařilo za pět let snížit o 20 procent. Příznivý vliv na životní prostředí má také fakt, že se mláto už nepřepravuje na velké vzdálenosti, ale využívá se v zařízeních teplárny vedle pivovaru," řekla Drahomíra Mandíková z Plzeňského Prazdroje.
Upravené mláto má podle ní téměř srovnatelnou výhřevnost s lesní biomasou z probírek a prořezávek. Podle Holoubka dodal pivovar ve zkušebním provozu přes 500 tun vylisovaného odvodněného mláta, za nějž teplárna platí. Spálení tohoto objemu ušetří 244 tun uhlí. "Vedle dřevní štěpky, triticale, tuhých alternativních paliv a připravovaného miscanthusu (ozdobnice čínské) pokračujeme v trendu rozšiřování palivového mixu," dodal.
Plzeňská teplárenská začala v únoru jako první teplárna v Česku spalovat uhelné moury ze Sokolova, které nahradí téměř 30.000 tun hnědého uhlí ročně, tedy asi šest procent potřeb. Podle generálního ředitele Tomáše Drápely by mohla teplárna do deseti let spalovat ze současných 500.000 tun uhlí ročně "jen" 300.000 tun uhlí. Ještě před šesti to bylo až 700.000 tun uhlí ročně. Nový kotel na biomasu spálil loni zhruba 285.000 tun, čemuž odpovídá 220.000 tun uhlí. "Pokud se nám podaří postavit spalovnu komunálního odpadu (má být v provozu od roku 2015), tak to může být o dalších až 100.000 tun méně," dodal.
ČTK