Pivovar v Úněticích prošel významnou modernizací, automatizace pomohla i lepšímu využití energií a tepla
Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary.
Praha 14. května (ČTK a redakce) - První várka piva v obnoveném Únětickém pivovaru byla slavnostně uvařena 15. května 2011. Pivovar byl v Úněticích u Prahy postaven pravděpodobně roku 1710, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady. O obnovu pivovaru se zasloužili jeho současní majitelé manželé Tkadlecovi.
Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však většinou pronajímala. Největší rozkvět únětického pivovarnictví nastal v druhé polovině 19. století. Po znárodnění po roce 1948 bylo vaření piva postupně utlumeno. Brány únětického pivovaru se znovu otevřely v červnu 2011 a nyní pivovar vaří a prodává spodně kvašenou dvanáctku a desítku, během roku také u různých příležitostí nabízí různé speciály. V areálu funguje i restaurace s kapacitou přibližně 100 míst a venkovní zahrádkou, konají se zde různé kulturní akce.
Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary. Před pandemií koronaviru navařil únětický pivovar ročně zhruba 15.000 hektolitrů piva. V České republice únětické pivo čepují v téměř dvou stovkách hospod a restauračních zařízení, na čepu je však i na Slovensku, v Dánsku, Švédsku či Itálii.
Před třemi lety byla v pivovaru modernizována varna, realizací byla pověřena společnost Esonic. Byla zvolena varianta zvýšení výkonu přidáním dvou nádob (vystírací a rmutovací pánev), tak, aby celou obsluhu (14-16 várek za 4 dny) zvládl jeden pracovník pivovaru a to včetně přípravy šrotu, výhozu mláta a kalů, spílání a zakvašování mladiny. Došlo tak ke zvýšení výkonu o 20 % a úspoře mzdových nákladů.
Režim varny je nyní plně automatický, ručně ovládané jsou nadále procesy šrotování, výhoz mláta, dávkování chmele, výhoz kalů a příprava spílacího potrubí. Řídicí systém musí zajistit souběžný běh výroby různých receptur bez nutnosti potvrzování jednotlivých kroků. Součástí automatizace varny je sběr dat, jejich archivace a reporting a rovněž automatické generování varního listu. K výhodám patří i nižší energetická náročnost výroby a lepší využití odpadního tepla.