Ovocnáři mohou ode dneška žádat o kompenzaci za škody po jarních mrazech

Praha 14. října (ČTK) - Peníze dostanou ovocnáři, kteří po mrazech evidují minimálně 50 procent škod, a kterým ztráty příjmů ohrozily hospodářskou životaschopnost. Mělo by se jednat zhruba o 600 podniků a zemědělců. Kolik jich dosáhne na plnou výši podpory, bude zřejmé podle počtu žádostí. Při vyplácení podpory stát zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním bude kompenzace zkrácena o polovinu.

Podpora se vztahuje na jabloně, hrušně, meruňky, třešně, višně, švestky s výjimkou myrobalánu, broskvoně, rybíz černý, červený a bílý, maliníky a ostružiníky, jahodníky, angrešty, borůvky a ořešáky královské. Žádost lze podávat přes Portál farmáře do 31. října.

Zemědělský fond, který spravuje evropské zemědělské podpory, rozdělí mezi ovocnáře 15 milionů eur (zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko, přičemž polovinu poskytne ze svých zdrojů ministerstvo zemědělství a dalších 50 milionů půjde ze státního rozpočtu. Část z peněz fond vyplatí také na zmírnění dopadů letošních jarních mrazů v lesních školkách.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve zdůraznil, že podpora nepokryje úplnou výši škod, kterou ovocnáři utrpěli. Podle něj je to příspěvek pro to, aby pěstitelé ekonomicky přežili a nebyli nuceni přistupovat ke kácení sadů. Zdůraznil také, že podpora je předjednaná s Ovocnářskou unií. Její předseda Martin Ludvík už dříve řekl ČTK, že kompenzace za škody by mohla změnit rozhodnutí některých ovocnářů zmenšovat plochu sadů.

Sklizeň jablek v České republice letos kvůli silným jarním mrazům meziročně klesne o 76 procent na 23.886 tun. Celková sklizeň ovoce v ČR měla letos meziročně klesnout o 72 procent asi na 33.767 tun. Proti průměru sklizní posledních pěti let ve výši 138.963 tun by měl pokles činit 76 procent. Ovocnáři již dříve škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun.

O kompenzace škod z jarních mrazů by mohlo požádat 80 procent ovocnářů z přibližně 750 podniků
"Zhruba 80 procent ovocnářů by mělo mít nárok na podporu, je to téměř 600 podniků. Zejména území Čech bylo mrazy poškozeno téměř ze 100 procent," uvedl Ludvík. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

Ovocnářům by podání žádosti nemělo dělat problémy, protože se se systémem mimořádných podpor setkali již v minulosti. "Žádosti jsou jednoduché. Zásadní je, aby žadatelé měli škodní protokol. Ostatní parametry do žádostí se jim generují automaticky ze systému, v němž je zemědělec evidován a podle nějž čerpá i běžné dotace," uvedl Ludvík.

"Kompenzace by měly nahradit asi třetinu škod, které ovocnáři utrpěli letošním jarním mrazem. Umožní jim to především založit úrodu příštího roku. Ambicí není nahradit škody v celé výši," řekl Ludvík. Dodal, že evropskou podporu za škody z mrazů dostanou ovocnáři v deseti zemích. Ze sousedních zemí to jsou Polsko, Rakousko, Německo.

O kompenzaci požádá sadař Jaroslav Nevole ze Svinčan na Pardubicku, jemuž mrazy poškodily 80 až 90 procent úrody. Hospodaří na 120 hektarech. Nejhůř dopadly švestky a třešně. Jablka nějaká jsou, ale jsou mrazem poškozená a minimálně ze dvou třetin jsou v nestandardní kvalitě. "Zachrání nás to před krachem. Nedopadli jsme dobře. Žádost podám nejlépe ještě dnes. Podpora nám pomůže dožít se příští sklizně," řekl Nevole ČTK.

Ovocnářská firma na Chomutovsku přišla o 60 procent úrody, asi o podporu požádá 
Společnost Sady Klášterec nad Ohří na Chomutovsku přišla kvůli jarním mrazům asi o 60 procent úrody. Firma zřejmě o podporu požádá, řekl dnes ČTK vedoucí ovocnář Karel Heřman. Škodu ale komentovat nechtěl.

Ani ochrana proti mrazům ve formě hořících svící nepomohla, uvedl Heřman. Peckoviny odnesly vrtochy počasí nejvíc, doplnil. Společnost se tak letos rozloučila například s úrodou třešní a švestek. O něco lépe na tom byly hrušňové sady, kde se urodily asi dvě třetiny plodů. "U jablek jsme měli plán 3000 tun a budeme na 1000 tunách," přiblížil stav další části sadů Heřman. Navíc jsou podle něj na některých plodech jizvy a dají se tak použit pouze do moštů.

Firma hospodaří asi na 150 hektarech. Sady má z velké části moderní. Nechybí zavlažovací systém či ochrana proti kroupám. Letos sadaři využili i ochranu proti mrazům, která je však velice nákladná a funguje jen do určité teploty. "Tam, kde jsme topili, jsme měli minus tři stupně," zavzpomínal na jarní mrazy ovocnář. "Za 40 let, co to dělám, jsem horší rok nezažil," uvedl s tím, že pokud by se stejný scénář opakoval i příští rok, firma by to nemusela přežít.