Od ukradené pojízdné mlékárny k robotizované výrobě

V malé obci Krásné údolí nedaleko Karlových Varů se už téměř 30 let vyrábějí české jogurty dle prověřené tradiční receptury. Jak vznikla myšlenka vyrábět právě jogurty a jak s ní souvisel mlékárenský návěs, který byl následně ukraden? I to odhaluje bohatá historie značky Hollandia, která v současnosti zpracovává více než sto tisíc litrů mléka denně. V Krásném údolí z něj vzniká kromě typických selských jogurtů i řada bio produktů.

Historie společnosti Hollandia se začíná psát na začátku 90. let, kdy se celá Evropa potýkala s nadbytkem mléka produkovaným zemědělskými družstvy. Výjimkou nebylo ani Československo. Mléko se dál nezpracovávalo a neekonomicky se likvidovalo. Nizozemské sedláky proto napadlo, že tyto nadbytečné zásoby využijí k výrobě zakysaných mléčných výrobků.

„Výsledkem byla pojízdná mlékárna. Při svých cestách do zahraničí se s ní setkal kamarád Jiří Machek, kterého nápad nadchnul a přivezl jej k nám do okolí Karlových Varů. Návrh výroby a technologie předal tehdejšímu Agrokombinátu Karlovy Vary a již po několika hodinách se mu ozvala sekretářka ředitele firmy, že jsou plánem nadšení a mají velký zájem zapojit se do jeho realizace,“ uvedl ředitel společnosti Hollandia Michal Škoda.

Právě on se následně stal součástí čtyřčlenného týmu, který se záhy vydal do Holandska, aby se seznámil s technologií produkce jogurtů přímo u zdroje. Po nasbírání potřebného know-how tak ještě v roce 1991 vznikla česká společnost Hollandia, která svým názvem dodnes odkazuje na zemi, kde se zrodil způsob výroby jejích jogurtů. Celkem devět zakládajících členů postavilo firmu prakticky na zelené louce. Její dominantou byl přitom první zapůjčený návěs.

Komplikace navzdory vysoké počáteční kvalitě
Celý tým se učil prakticky za pochodu, ať už se jednalo o vyladění procesu kysání jogurtu, či docílení kvalitního výsledku napříč celou vyrobenou várkou. Objevovaly se však i nečekané problémy. „Zapůjčený mlékárenský návěs nám někdo ukradl, hledali jsme ho pak celý měsíc. Nakonec jsme v něm vyráběli až do května 1993, kdy jsme obdrželi náš vlastní. Ten jsme používali s úspěchem až do roku 2001,“ řekl Škoda.

Podle šéfa Hollandie znamenala pojízdná mlékárna zaparkovaná v Krásném údolí pro oblast Karlovarska výraznou změnu. Zemědělci našli využití pro mléko a profitovat z toho mohli i spotřebitelé. „Na tuzemském trhu byl jen velmi omezený počet jogurtů, o jejichž kvalitě by se dalo dlouze polemizovat. Nabídku jsme tedy výrazně rozšířili a začali nabízet čerstvé jogurty, které vydržely tři až čtyři týdny a vznikaly v dokonale čistém prostředí,“ doplnil Škoda.

Ani důraz na kvalitu však hladkou cestu jogurtům až na pulty prodejen neumetl. Vyjednávání byla zpočátku složitá a Hollandii tak výrazně pomohl až vstup velkých řetězců na český trh a zalistování v jejich sortimentu. I to umožnilo další růst společnosti. V roce 2000 tak zavedla novou technologii výroby, která jí umožnila fungovat při nepřerušeném provozu od vstupu surovin až po skladování. Znamenalo to také postupný přesun z pojízdné mlékárny do stacionární. „Přesunuli jsme se v Krásném údolí z návěsu do výrobní haly a přikoupili farmu Otročín, tehdy ještě zemědělské družstvo Agro Otročín. Farma nám od roku 2012 dodává mléko v bio kvalitě. Od roku 2003 pracujeme v nové výrobně, kterou jsme vybudovali kolem té stávající,“ přiblížil Škoda.

Investice do modernizace a rozšíření výroby
Snaha držet se na špici ve svém sortimentu vyústila rovněž do výrazné modernizace technologií. Díky každoročním investicím v řádu desítek miliónů korun Hollandia rozšířila výrobu a inovovala zázemí podle aktuálních trendů, a to při zachování věrnosti procesu výroby. Nyní tak denně zpracovává 100 tisíc litrů konvenčního mléka od zhruba 20 dodavatelů a také vlastní biomléko z Farmy Otročín v denním objemu okolo 10 tisíc litrů.

Kouzlo v kelímku
Specifikem klasických jogurtů Hollandia je především jejich prokysávání přímo ve spotřebitelském obalu. „Necháváme jogurt jednoduše dozrát v kelímku. Díky tomu získává svou typickou pevnou, gelovitou a lámavou strukturu. Jde-li o ovocné jogurty, dbáme rovněž na vysoký podíl ovocné složky. U selských ovocných jogurtů nepoužíváme žádná barviva ani aromata, celkově klademe důraz na jednoduchost složení,“ sdělil Škoda.

Právě selský jogurt zůstává dodnes vlajkovou lodí společnosti Hollandia. Jeho popularity přitom chtěly využít též obchodní řetězce a usilovaly o to, aby jej Hollandia vyráběla i pod jejich privátními značkami. Společnost to však odmítla a místo toho nabídku rozšířila o krémové jogurty. K nim se postupem času začaly přidávat také jogurtové nápoje, zmrzliny či jogurty v bio kvalitě. I díky tomu tak společnost po ekonomické stránce stabilně roste. V současnosti se hodnota růstu meziročně pohybuje mezi pěti a šesti procenty. Společnost přitom věří, že v těchto intencích bude pokračovat i nadále.


Co jste ještě možná nevěděli?

– První jogurty vznikly na Blízkém Východě mezi lety 10 000 a 3 000 před naším letopočtem, kdy mléko zkysalo během přepravy ve vacích z kozí kůže.

– Pojmenování jogurt pravděpodobně pochází z Řecka, yogurt znamená v doslovném překladu zkvašené mléko.

– Vyhláška dnes popisuje jogurt jako kysaný mléčný výrobek, který se vyrábí prokysáním mléka, smetany nebo podmáslí, případně jejich směsí (takzvané čisté jogurtové kultury).

– V každém jogurtu se ke konci data spotřeby musejí nacházet živé bakterie v počtu 10 milionů na 1 g jogurtu. Jogurt nesmí obsahovat žádné konzervační látky a nesmí projít tepelnou úpravou.

– Během procesu vzniku jogurtu, který trvá 4 až 8 hodin, se laktóza mění na kyselinu mléčnou a další látky. V důsledku srážení mléčných bílkovin klesá pH.

Autor: Martin Svoboda, LESENSKY.CZ