Obce namísto navrhovaného zálohování PET lahví podporují třídění
Místo zálohování PET lahví, které navrhuje novela obalového zákona, obce podporují třídění. Uvedlo to Sdružení místních samospráv ČR v tiskové zprávě. Sdružení uvádí, že obce v minulosti investovaly miliardy do zavedení a zlepšování odpadového hospodářství. Třídění je proto podle nich na vysoké úrovni a lidé vytřídí asi osm z deseti PET lahví.
Praha 26. ledna (ČTK) - Podle směrnice EU mají členské státy do roku 2029 dosáhnout sběru 90 procent PET lahví či plechovek. Toho se zatím v Česku nedaří dosáhnout ani u PET lahví, plechovek se dokonce vytřídí jen čtvrtina, sdělila ČTK Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, sdružující výrobce nápojů. Novela je v nyní připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025.
Podle sdružení samospráv by zálohování lahví, tedy jejich skladování, přineslo řadě prodejen komplikace. Maloprodejcům by mohlo způsobit odliv zákazníků, kteří by upřednostnili větší řetězce kvůli vracení lahví. Sdružení ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) opakovaně argumentuje, že nevidí relevantní důvod pro paralelní systém, který by rozděloval část odpadů. Podle něj by jediný přínos získali dodavatelé sběrných automatů a společnosti, které by recyklovaný materiál nabízeli dále k prodeji.
Zálohování aktuálně dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr uvádí, že zálohování je trendem v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V Rakousku začne od ledna 2025. Hladík se odvolává také na podporu veřejnosti a kritické ohlasy návrhu novely odmítá. MF Dnes minulý týden řekl, že proti především je odpadářská lobby a někteří starostové, kteří věří nepravdivým informacím.
Kromě Sdružení místních samospráv ČR podaly k novele desítky připomínek Asociace krajů, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů a další organizace. "Zavedení povinného zálohování nápojových plechovek a PET lahví považujeme při existenci fungujícího systému třídění za zbytečný návrh, který ve výsledku zdraží odpadové hospodářství. Neutuchající snaha prosadit povinné zálohování ze strany ministerstva životního prostředí navzdory připomínkovým místům je zarážející," uvedla předsedkyně sdružení samospráv Eliška Olšáková.
Sdružení uvádí, že Česko několik let plní průběžný cíl vytřídit 78 procent PET lahví. Ten do roku 2026 stanovila na loňském jednání Rada ministrů životního prostředí zemí EU. Unie chce ale do roku 2029 dosáhnout toho, že se zpět vysbírá až 90 procent nápojových obalů. "Současný systém není schopen vysbírat 90 procent PET lahví a sesbírá pouze 26 procent nápojových plechovek. Aby u obou materiálů dosáhl míry sběru 90 procent, bude to podle analýz ministerstva životního prostředí znamenat rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než dva miliony," sdělila Havligerová z Iniciativy pro zálohování.
Aby tak nynější systém třídění odpadů zvládl i bez zavedení záloh vytřídit 90 procent PET lahví či plechovek, musely by se tyto obaly podle Havligerové svážet nově ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. "Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně," uvedla. Celkové provozní náklady třídění bez zavedení záloh odhaduje MŽP podle ní na zhruba tři miliardy korun ročně. Iniciativa pro zálohování sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.
Novela má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a plechovky a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr. Podle MŽP by zálohování přeneslo větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnilo třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo asi 39 korun za občana. Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR by spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku stálo zhruba 5,2 miliardy korun a další 1,3 miliardy ročně provoz systému.