Nizozemský chovatel hmyzu Protix se připravuje na miliardový trh

Největší nizozemská hmyzí farma Protix je srovnatelná s ostatními ultramoderními továrnami. Továrnou na dopravních pásech sviští bedny velikosti nákupního košíku s larvami bráněnky. Poté mizí v kultivačních buňkách, kde robot párkrát týdně vstřikuje jídlo do přepravek. Hmyz mnohem lépe přeměňuje rostlinné látky na vysoce kvalitní bílkoviny než jiná hospodářská zvířata. Mohou dokonce žít z toho, co my lidé obvykle považujeme za zbytkové toky. Například bráněnky dostávají jako lahůdku zbytky z nedaleké továrny na hranolky a z pivovaru. „To dělá hmyz velmi cirkulárním. Je vlastně velmi zvláštní, že je lidé začali pěstovat až nyní," říká Elsina Battenberg, vedoucí komunikace v hmyzí farmě.

Asi to souvisí s tím, že pro mnoho Evropanů nejsou kuličky z moučných červů stále tak chutnou alternativou řízků nebo sójových burgerů. Přestože je hmyz na jídelníčku v mnoha kulturách po staletí – a někdy dokonce považován za pochoutku – poptávka po hmyzích produktech mezi evropskými spotřebiteli roste jen pomalu. Není to jen proto, že chuť není přesvědčivá. Někteří spotřebitelé namítají, že chov hmyzu způsobuje zvířatům utrpení stejně jako jiné formy intenzivního chovu dobytka.

Gorjan Nikolik, ekonom nizozemské banky Rabobank, proto očekává, že nějakou dobu nebude větší spotřebitelská poptávka. Léta zkoumá aplikace potravy pro hmyz a bráněnky dobře zná. Když se Rabobank před několika lety rozhodla půjčit firmě peníze, byl úzce zapojen do hodnocení trhu a modelu růstu. „Je mnohem chytřejší používat hmyz jako krmivo pro zvířata, jako se to dělá s bráněnkami," říká. „I když první reakce spotřebitelů bude na dlouhou dobu fuj!“. Většina ryb a kuřat se přirozeně živí hmyzem obdobným, jako je bráněnka. Tyto tropické mušky mají tu zvláštní vlastnost, že v dospělosti dvou týdnů nic nežerou a plně se soustředí na rozmnožování. „Na druhou stranu neustále jedí jako larvy, což znamená, že rychle rostou," říká Battenberg. „Nejtučnější jsou do dvou týdnů, těsně předtím, než podstoupí přeměnu v mouchu. V tu chvíli jsou sklizeny, tedy zabity. Velké stroje stříkají studenou vodu do přepravek, ve kterých larvy rostou, aby je očistily a omráčily. Poté larvy přejdou přes dopravní pás k hliníkovému bubnu, který je rozemele. Tam jsou složky rozloženy na hlavní konečné produkty, které bráněnka nabízí - sušený larvální protein a lepkavý žlutý hmyzí tuk.

Nevypadají nijak lákavě, ale u výrobců krmiv jsou produkty velmi žádané. Jako suroviny používají bílkoviny a tuky. Bráněnka se dodává známým společnostem, jako jsou Agrifirm, Nutreco a ForFarmers, ale většinu obratu společnost získává z prodeje výrobcům krmiv pro ryby a domácí mazlíčky. Podle Nikolika to dává smysl. „Majitelé zvířat se nestarají o peníze. Zvláště pokud jsou sami vegetariáni, dávají přednost krmení svého oblíbeného zvířecího mazlíčka na bázi hmyzu než vepřového nebo hovězího.“

Pro výrobce krmiv pro ryby je cenový rozdíl mezi hmyzem a běžnými surovinami, jako je obilí a sója, menší než u jiných výrobců krmiv. Krmivo pro ryby je téměř pětkrát dražší než ostatní krmivo. Usnadňuje jim to krok k nové dražší surovině. „Mnoho výrobců krmiva pro ryby je ochotno za to zaplatit, protože výzkum naznačuje, že krmivo je dobré pro zdraví zvířat, která hmyz přirozeně jedí,“ říká Battenberg.

Teun Veldkamp, ​​výzkumník z Wageningen Livestock Research, nejde až tak daleko, jako Battenberg. Podle něj se zdravotní přínosy ještě musí ve velkém otestovat, ačkoli existují pádné důkazy, že krmivo na bázi hmyzu je pro některá zvířata skutečně dobré. Veldkamp se již řadu let zabývá výzkumem aplikací hmyzu v zemědělství a nyní je koordinátorem Susinchain, evropské iniciativy pro vytvoření celého hmyzího řetězce. Projekt je hrazen z peněz z evropského fondu Horizont 2020. Evropská komise vnímá hmyz jako důležitou součást zemědělství budoucnosti. Do iniciativy je zapojeno 35 partnerů, Wageningen je v projektu vedoucím. „V Nizozemsku jsme skutečně v popředí tohoto výzkumu,“ říká Veldkamp. „Jiné země sledují, jak si tady vedeme."

Úspěch nepřichází z ničeho nic. Ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin se na hmyz zaměřuje už léta. Tento sektor byl výslovně zmíněn v Národní proteinové strategii, vizi ministerstva o zvyšování potravinové soběstačnosti. Hmyz není jen relativně udržitelným zdrojem živin. Protože je lze pěstovat téměř kdekoli, na malých kouscích půdy, dobře vyvinutý dodavatelský řetězec přispívá ke strategické nezávislosti Nizozemska. Krmivo pro zvířata se nyní z velké části vyrábí ze sóji a obilí, což jsou produkty, které se musí dovážet ze zemí, jako je Brazílie.

Na podporu rozvoje sektoru dává ministerstvo peníze do výzkumu už léta. Vláda také pravidelně organizuje konzultace mezi zúčastněnými stranami. Připojují se strany jako Wageningen Livestock Research, ale také Dierenbescherming Nederland (Ochrana zvířat v Nizozemsku) a společnost jako Protix. Tato pozornost se nyní začíná vyplácet. Evropská komise loni legalizovala používání hmyzích proteinů pro krmení drůbeže a prasat, mimo jiné kvůli vytrvalému lobbingu z nizozemské strany. Kromě toho je podle Veldkampa sektor v Nizozemsku rozvinutější než v jiných evropských zemích. Protix vygeneroval v roce 2020 téměř 15krát vyšší obrat než francouzský Ynsect, který je považován za hlavního konkurenta. Ynsect získal v roce 2020 téměř 400 milionů dolarů (9,6 miliardy korun) na výstavbu nové továrny, ale zatím není schopen držet krok s Protix, pokud jde o výrobu. Hráči z Belgie a Německa jsou ještě menší.

Přestože Protix v Bergen op Zoom dokáže zpracovat dostatek larev na krmení pěti milionů lososů ročně, tato továrna je už teď příliš malá. Poptávka po výrobcích Protix je vždy vyšší než nabídka, a proto chce společnost v příštích letech otevřít tři nová místa. V loňském roce společnost získala 50 milionů eur v investičním kole, kterého se zúčastnily Rabobank Corporate Investments, Invest-NL a BNP Paribas.

Podle Veldkampa je situace Protix typická pro celý hmyzí trh. Všichni hráči usilují o úspory z rozsahu, protože poptávka je mnohonásobně větší než nabídka, přestože hmyz je relativně drahý. Analytik Rabobank Nikolik předpovídá, že nabídka bude ještě chvíli zaostávat za poptávkou. Počítá, že celý hmyzí průmysl bude do roku 2030 schopen vyrobit zhruba pět set tisíc tun surovin pro krmivo pro zvířata. Celosvětová poptávka po krmivu je nyní asi 850 milionů tun, což je 1700krát více.

V Bergen op Zoom je tedy čekají zlaté roky. Podle výzkumníka Veldkampa je Protix aktivní na trhu plném potenciálu a společnost je v silné pozici, aby mohla hrát na tomto trhu ve velkém měřítku. „Protix roky vyvíjí své vlastní technologie a vždy byl plně oddán automatizaci. To nyní přináší své ovoce." Battenberg také ráda mluví o inženýrské mentalitě ve společnosti. Ukazuje na hliníková robotická ramena a jejich digitální verze na počítačových obrazovkách, které je ovládají. Je to něco, co si zakladatelé přinesli ze svých oborů. Jeden ze zakladatelů Aarts byl vyškolen jako letecký technik, a druhý Arsiwalla jako strojní inženýr. Desítky z téměř dvou set zaměstnanců neustále pracují na zefektivnění výrobního procesu. Na chodbě jsou velké tabule, aby bylo možné sledovat, jak efektivně jednotlivé směny probíhaly. Tři směny pracují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby se z montážní linky dostalo co nejvíce larev. Návštěvníci neuvidí vše, natož aby si mohli vše vyfotografovat. Battenberg to vysvětluje omluvně: „Konkurence je v našem odvětví tvrdá. Už jsme měli zaměstnance z jiné společnosti, kteří se snažili dostat dovnitř.“ To znovu ukazuje, že hmyzí farma, jako je tato, není jen nová forma hospodaření. Protix je více high-tech průmyslová společnost než sousedské drůbeží farmy. Odpůrci proto chov hmyzu považují za méně než idylickou aplikaci, která zvířatům způsobuje utrpení stejně jako jiné formy intenzivního chovu dobytka. Zastánci chválí jeho účinnost a vidí v něm udržitelnou alternativu živin, které budeme v příštích letech beztak potřebovat. Ačkoli tato diskuse ještě nebyla vyřešena, rychlý růst Protixu v posledních letech je jistě dobrým znamením pro malý hmyzí kout nizozemské ekonomiky.

Zdroj: www.fd.nl

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko.