Názor: Digitalizace zemědělství v roce 2022: Blýská se na lepší časy?

Změnám v zemědělství se věnuje i nová vláda ve svém programovém prohlášení,, pod kterým jsou podepsáni lídři koaličních stran. Doslova se zde píše, že „vláda se zaměří na metody zavádění precizního zemědělství“. To dále v jednotlivých bodech rozvádí především ve vztahu k variabilnímu hnojení – konkrétně má za cíl, aby se méně využívaly pesticidy a dusíkatá hnojiva. Šetrné nakládání s půdou je jedním z trendů v rámci udržitelného rozvoje, proto důraz na hnojení není překvapivý. Ale je zapotřebí, aby vláda precizní zemědělství skutečně podporovala systémově. Ať už semináři pro farmáře či vypisováním vládních dotačních programů na osazení farem jednotlivými prvky digitalizace.

Mezi důležité komponenty precizního zemědělství, které letos budou bezpochyby trendem, můžeme zařadit telematiku. Důvod je zřejmý: drahé pohonné hmoty. Každý farmář bude muset dávat opravdu velký pozor na to, aby mu neunikaly zbytečně finance, které kvůli drahým energiím či hnojivům už tak budou chybět. A právě efektivní pojezdy mechanizace můžou být jedním z nástrojů, jak aspoň něco ušetřit. Vždyť mít vypočítané, které trasy jsou efektivní, není žádné sci-fi. V tomto ohledu očekáváme minimálně 25% meziroční nárůst prodeje nových zařízení. Podle našeho názoru předčí i senzoriku, která je vinou pokračujících klimatických změn novým standardem, na který si již spousta zemědělců zvykla. Ať už se jedná o senzory monitorující stav půdy, data z meteostanic, družic nebo GPS jednotky, všechny tyto komponenty vytvářejí inteligentní ekosystém, který farmáři šetří čas a zefektivňuje jeho práci.

Chytré senzory tak částečně řeší i problém chybějící pracovní síly, na který upozorňujeme už dlouhou dobu. Ať už se jedná o sezónní práce nebo o farmáře jako takové, v oboru momentálně chybí zhruba 20 % pracovníků a situace se nelepší. Průměrný věk farmářů se i nadále pohybuje okolo 50 let, a to je zkrátka tikající bomba, která nás jednou dostihne a vybuchne. I s tímto problémem potřebuje české zemědělství od vlády systematickou pomoc. Snad se jí co nejdříve dočká.

Jedním z trendů, který poslední dva roky sledujeme a podle vládního programového prohlášení budeme sledovat i v nejbližších letech, je další zmenšování výměry polnosti nutné k získání dotace. V roce 2020 byly zastropovány erozně ohrožené půdy na maximálně 30 hektarů. To je zjednodušeně maximální výměra polnosti pro soustavné pěstování jedné plodiny. V loňském roce se tato skupina rozrostla i o ostatní zemědělské plochy. Pole v Česku se tak zmenšila a díky této změně opět vznikají meze či souvislé travní porosty, které pomáhají zadržovat vodu v půdě. Deklarovaný cíl současné vlády je dotační podpora prvních 150 ha všech farem, ale zároveň bylo opuštěno od zastropování dotací pro velké podniky. Věříme, že konkrétními pravidla podpoří především ty farmy a lidi, které zemědělství živí a kteří budou zároveň motivováni pracovat s produkty s vyšší přidanou hodnotu. Vzhledem k velkému akcentu ekologického zemědělství věříme, že svou podporu nalezne i obchod s biopotravinami. Vzhledem k náročnosti, jakou klade na precizní uskladnění těchto potravin, se farmáři neobejdou bez kvalitních senzorových tyčí a teplotních a vlhkostních senzorů do skladů. A k tomu je třeba urazit ještě dlouhou cestu, na níž se bez digitalizace neobejdeme.

Autor: Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství České republiky, včelař, obchodní ředitel Agdata