Na Žatecku začala sklizeň chmele s novými technologiemi, úroda se čeká průměrná

Žatec 24. srpna (ČTK) - Usušený chmel zabalený v hranolech, z nichž jeden váží zhruba 50 kilogramů, přivezl vůz ke čtrnáctipatrové budově skladu. Následovalo namátkové měření vlhkosti. "Je kolem deseti procent, což je perfektní," řekl ČTK Zdeněk Rosa, předseda představenstva podniku, který má kolem 170 zaměstnanců. Odebrané vzorky míří do laboratoře na rozbor, následovat bude třídění a na základě požadavků pivovarů zpracování do finálního produktu. "V minulosti to byl hlavně lisovaný chmel, dnes převažují granule," uvedl Rosa.

Při stálé teplotě tři až pět stupňů Celsia chmel vydrží ve skladech většinou až do dubna. Ještě dnes tu bylo několik hranolů chmele z loňské sklizně pro japonské zákazníky či pro malé pivovary, které nemají vlastní sklady. Kapacita skladu, jehož součástí je linka na zpracování lisovaného chmele, je 3000 tun.

Do chmelnic vjely stroje poprvé ve středu, k dispozici mají pěstitelé moderní technologii, kterou dodává žatecký závod Chmelařská mechanizace. "Od doby Starců na chmelu se vše posunulo hodně daleko. Tehdy česali ještě do věrtelů, pak přišly nové česačky v 70. letech minulého století a dnes jsou česačky nové. Dřív bylo potřeba na jednu 27 až 30 lidí, dnes jsou tam dvě osoby, které obsluhují celý proces česání," řekl ČTK vedoucí závodu Jan Podsedník. Na vývoji technologií se podílí zhruba 35 lidí. Dodává se do všech tří českých chmelařských oblastí i do zahraničí. "Máme vazbu po celém světě, naše zařízení mají v Německu, USA, Rusku a všude tam, kde se pěstuje chmel," uvedl Podsedník. Další rozvoj závodu závisí na personálních možnostech. "Potřebovali bychom alespoň deset dalších pracovníků v oboru zámečník či obráběč kovů," uvedl Podsedník.

Nově vybavené jsou letos některé sušárny. Vývoj technologie směřuje hlavně k úspoře pracovní síly. Zatímco dříve se počet brigádníků na sklizni pohyboval ve stovkách tisíc, nyní je to kolem 7000 lidí. Ani to se však nedaří pokrýt z řad tuzemských středoškoláků a vysokoškoláků, proto na česání přijíždějí lidé ze zahraničí, hlavně z Bulharska, Rumunska, Slovenska, Ukrajiny. "Máme zhruba 40 lidí, letos poprvé i zahraniční brigádníky. Úbytek zájmu o práci při sklizni mezi studenty je značný," řekl ČTK soukromý zemědělec Karel Dittrich z Lenešic, který začal se sklizní ve čtvrtek. "Jedeme na dvě jedenáctihodinové směny, ke sklizni máme 45 hektarů," uvedl.

Pěstitelé věří, že úroda bude letos dobrá. "Dělali jsme si předběžné rozbory a hořké látky vycházely jako solidní průměr," uvedl Dittrich. Silné aroma, které se line z chmele, naznačuje, že hořkých látek má v sobě dostatek. "Klimatické podmínky v červnu a červenci byly příznivé, na druhou stranu krupobití poničilo 1000 hektarů, což je zhruba 20 procent plochy chmelnic, ukazuje nám to tak zatím na průměrnou sklizeň," řekl Rosa s tím, že na hodnocení kvality je ještě brzo. Chmel se pěstuje zhruba na 5000 hektarech v oblasti žatecké, úštěcké a tršické. Loňská úroda chmele byla průměrná a meziročně klesla o 17 procent na 5925 tun.

Zástupce pivovarů z celého světa čekají v Žatci po sklizni. Z nabízeného sortimentu si vybírají hlavně čichem. Odbyt je zajištěn díky dlouhodobým kontraktům, zhruba 70 až 80 procent míří na export. Nejvíce se vyváží do Číny, Japonska, Belgie a dalších zemí. "Dobrou zprávou je pro nás rozvoj malých pivovarů v ČR i ve světě, představují už nyní poměrně významného hráče na trhu. Využívají větší dávky chmelení a různé odrůdy," uvedl Rosa s tím, že po koranavirové krizi věří v návrat zákazníků k pivu v hospodách.

Ústav: Sklizňová plocha chmelnic letos v ČR zabírá letos větší plochu než loni

Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. ČTK to sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.

"V letošním roce evidujeme nárůst sklizňové plochy o 0,1 procenta, na konečných 4971,2 ha. Chmel se na našem území pěstuje u 121 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko," uvedla mluvčí. Největší plochu zabírá Žatecká chmelařská oblast, kde je 77,12 procenta výměry chmelnic v ČR. Na Úštěcku je pak 10,4 procenta chmelnic, v Tršické oblasti 12,48 procenta.

Největší plochu z hlediska odrůd zabírá Žatecký poloraný červeňák, u něj jde o 4183,6 hektaru. S velkým odstupem, se dále v ČR pěstují odrůdy Sládek (373,8 hektaru), Premiant (216,9 hektaru), Agnus a minoritně i další jako Hallertauer Magnum, Perle 1,4 ha nebo Saaz Brilliant. Pěstitelé letos vysadili 288,6 ha hektarů nových chmelnic, což 5,81 procenta ze součtu sklizňových ploch ČR.

Loňská úroda chmele byla průměrná a proti předloňsku klesla o 17 procent na 5925 tun "zeleného zlata", uvedla již dříve Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což byl meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stálo za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v letních měsících. Průměrný výnos loni činil 1,19 tuny na hektar, předloni byl o 0,24 tuny na hektar vyšší.