MZe letos poskytne tři miliardy na investice do zemědělských podniků
Zhruba tři miliardy Kč dostanou letos farmáři na investice do zemědělských podniků. Peníze mohou zemědělci využít na modernizaci nebo nákup technologií precizního zemědělství. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Loni vyplatil resort na investicích 4,8 miliardy Kč. Detaily k podmínkám pro získání letošních dotací zveřejní ministerstvo do konce července, příjem žádostí plánuje v říjnu.
Praha 15. července (ČTK) - Z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vyplývá, že precizní zemědělství v Česku aktuálně využívá téměř třetina farmářů. Precizní zemědělství zahrnuje postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, výbavu mechanizace různými senzory či dokonce roboty pracující na poli bez přímého řízení obsluhou.
Rozvoj precizního zemědělství v Česku brzdí mimo jiné vysoké pořizovací náklady. V analýze ÚZEI z února letošního roku to uvedlo přes 60 procent zemědělců, ústav jich oslovil 1884. Odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) a Institutu vzdělávání v zemědělství se shodují, že kromě podpory rozvoje a investicí do technologií je nutné o precizním zemědělství farmáře také více vzdělávat.
Ředitelka institutu Veronika Hlaváčková upozornila, že zemědělci sice často mají nejnovější stroje, ale nevyužívají všechny jejich možnosti a získaná data. "Je třeba zajistit vzdělávání stávajících pracovníků, dostat k zemědělcům informace, jak nejnovější technologie plně využívat a nebát se je používat,“ doplnila Hlaváčková.
Vhodně nastavené technologie precizního zemědělství přitom mohou farmářům zvýšit výnosy až o čtvrtinu, uvedl Lukáš Musil, spoluzakladatel českého startupu Agdata. "Díky satelitnímu snímkování mohou zjistit aktuální stav a kondici porostu. Senzory na poli snímají například teplotu nebo úhrn srážek a přinášejí v aktuálním čase data o podmínkách pro sklizeň," doplnil Musil.
Přestože precizní zemědělství používá v rostlinné výrobě téměř třetina farmářů, podle odborníků z ČZU Česko v porovnání s Evropou mírně zaostává. "S ohledem na strukturu podniků a jejich výměru máme oproti některým zemím Evropy určitou výhodu v nasazení výkonné techniky. Na druhou stranu je možné pozorovat také určitý konzervatismus a neochotu zavádět nové technologie," doplnil za univerzitu Milan Kroulík.
Z analýzy vyplývá, že nějakou technologii precizního zemědělství plánuje v následujících dvou až třech letech zavést třetina zemědělců. Nejčastěji uvažují o zavedení navigace a automatizace řízení strojů a variabilní aplikaci hnojiv.
Zemědělská univerzita loni spustila nový studijní program zaměřený na vzdělávání odborníků v precizním zemědělství. Mluvčí Agrární komory Barbora Pánková uvedla, že zařazování informací do školních osnov a větší rozvoj precizního zemědělství považuje za krok správným směrem. "Přispívá k šetrnějšímu zacházení se zemědělskou půdou, a tím i zachování jejích přirozených vlastností pro budoucí generace," dodala Pánková.