MPO odebere pekárně ze skupiny Agrofert dotaci na linku na toustový chléb

Praha 21. března (ČTK) - Ministerstvo o tom dnes informovalo na webu. Holding Agrofert trvá na tom, že podpora byla vyplacena v souladu s dotačními pravidly. Ministerstvo by podle firmy nemělo předjímat výsledek správního řízení.

Komise již dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Podle Bruselu nebyl projekt výrobní linky v Pekárně Zelená louka inovativní. Evropští auditoři konstatovali, že se zaměřoval na produkt, který se již v rámci holdingu Agrofert vyrábí. Agrofert, který bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, už dříve uvedl, že na unikátnosti linky trvá.

K projektu Pekárny Zelená louka mělo ministerstvo od EK dosud k dispozici pouze jeden odstavec v auditní zprávě. Resortu tak chyběly podrobnější informace o tom, v čem audit shledal porušení podmínek udělení dotace. Existovala proto obava, že by rozhodnutí ministerstva o odnětí dotace nemuselo obstát v případném soudním sporu. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) proto Evropskou komisi požádal o posudky k dotaci.

"Posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla komise v reakci na můj dopis. Podklady nás přesvědčily o tom, že je na místě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt," uvedl Síkela.

Podle jeho náměstka pro evropské fondy Mariana Piechy bude proces odnětí dotace dlouhý a komplikovaný. "V jeho rámci nelze vyloučit ani soudní jednání," upozorňuje Piecha.

Agrofert trvá na tom, že poskytnutí podpory bylo oprávněné. "Jsme přesvědčeni, že i předmětnou dotaci získala společnost Pekárna Zelená louka, a.s. v souladu s dotačními pravidly EU a ČR," uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí firmy Pavel Heřmanský. Probíhající správní řízení podle něj holding nebude komentovat. "Nicméně nás velmi zaráží, že ačkoliv není skončeno, MPO na svém webu a ministr průmyslu a obchodu na sociální síti předjímají jeho výsledek," dodal Heřmanský.

Server iROZHLAS letos v lednu uvedl, že Brusel nechal projekt linky na toastový chleba ohodnotit trojicí svých expertů. Inovativní podle nich nebyl, dali by mu maximálně 30 bodů ze sta. Dotaci podle nich dostat neměl. Byl to rozdílný závěr proti českým expertům, kteří projekt hodnotili dříve a doporučili dotaci schválit. Poslední expertizu pak zadalo ministerstvo průmyslu loni. Podle serveru tento expert ohodnotil projekt 64 body ze 100.

Agrofert od začátku tvrdí, že podmínky pro získání dotace dodržel. "Technologie obsahuje unikátní přírodní pšeničný kvas, vakuové hnětení těsta a 'clean room' pro ultra čisté výrobní prostředí," vysvětlil dříve Agrofert. Výsledkem jsou podle něj zdravější, vláčnější a chutnější toasty bez konzervantů.

Sporné dotace pro Agrofert se týkaly i Čapího hnízda či zemědělských firem

Výběr informací kolem sporných dotací skupině Agrofert (ministerstvo průmyslu a obchodu odebere firmě Penam stamilionovou dotaci na linku na toustový chléb):

- Stomilionová dotace na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb, o kterou v roce 2015 požádala firma Pekárna Zelená louka, dceřiný podnik Penamu spadajícího do holdingu Agrofert, je jedním z nejznámějších případů sporné dotace pro tuto skupinu. V tomto případě už dlouho existovaly pochyby o tom, zda se skutečně jednalo o linku "s výraznými inovačními prvky". Agrofert trval na tom, že linka byla unikátní, kontrola Evropské komise ale zjistila opak. Evropská komise (EK) proto rozhodla, že 100 milionů korun ČR neproplatí, peníze tak šly z českého rozpočtu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už koncem ledna uvedlo, že pokud se prokáže neoprávněnost dotace, bude požadovat vrácení peněz. Nyní MPO uvedlo, že má doklady o nedostatečné inovativnosti projektu a dotaci odebere.

- Dalším známým případem sporné dotace pro firmy kolem Agrofertu je kauza Čapí hnízdo, v níž je šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš podezřelý z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Začátkem března Sněmovna Babiše už potřetí vydala ke stíhání (během vyšetřování totiž dvakrát znovu získal imunitu po opětovném zvolení poslancem). Expremiér kauzu označuje za vykonstruovaný a účelový pokus o svou kriminalizaci a o snahu vystrnadit ho z politiky, což zopakoval i na jednání dolní komory o jeho nynějším vydání. Podle serveru iROZHLAS.cz Babiš nyní požádá žalobce o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo.

- Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu (až do roku 2017 jej vlastnil Babiš, poté ho kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů; podle státní Evidence skutečných majitelů je nicméně stále skutečným vlastníkem Agrofertu). V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a o rok později získala evropskou dotaci ve výši 50 milionů korun v programu pro malé a střední podniky, na niž by jako součást Agrofertu neměla nárok. Později se společnost vrátila pod Agrofert.

- Policie začala okolnosti přidělení dotace prověřovat v roce 2015, v říjnu 2017 byl Babiš kvůli postupu při financování Farmy Čapí hnízdo obviněn z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů EU, případ ale stále není u konce. Okolnostmi poskytnutí dotace se zabýval také Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který své šetření uzavřel v prosinci 2017. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš následně řekl, že vyšetřování evropského úřadu kolem Čapího hnízda je podle něj zpolitizované jak v ČR, tak v Bruselu, což OLAF důrazně odmítl.

- Evropský úřad proti podvodům také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných Evropskou unií. Koncem ledna 2018 pak ministerstvo financí oznámilo, že tak učinilo, peníze na Čapí hnízdo tak šly z českého rozpočtu a vyšetřování se nyní vede jen na české úrovni. Samotná padesátimilionová dotace se již vrátila do rozpočtu, stalo se tak koncem června 2018. Společnost Imoba, která farmu převzala, tehdy peníze poslala zpět úřadu Regionální rady regionu Střední Čechy.

- Stát, konkrétně ministerstvo zemědělství, vymáhá v minulosti udělené dotace také od dalších firem spadajících pod Agrofert. Společnosti z holdingu například v letech 2010 až 2017 získaly podporu na ovocné sady, ačkoli byla určená jen pro malé a střední podniky. Peníze směřovaly na vybudování závlah a na restrukturalizace ovocných sadů. Trojice dceřiných firem - Sady CZ, M+A+J a Lužanská zemědělská - dohromady získaly 5,5 milionu korun. Ministerstvo zemědělství s firmami zahájilo řízení o odnětí podpory v roce 2018, rozhodnutí o vrácení dotace nakonec potvrdil i tehdejší ministr Miroslav Toman (ČSSD).

- Letos v únoru státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) kvůli dotacím zažaloval skupinu Agrofert. Podle fondu čtyři firmy Agrofertu čerpaly neoprávněně podporu určenou pro menší a střední podniky. Dotace získaly firmy ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov a SPV Pelhřimov z Agrofertu v letech 2010 až 2013, tedy ještě před Babišovým vstupem do vlády. Fond loni při prověrce dospěl k závěru, že podporu na pojištění hospodářských plodin a zvířat dostaly tyto firmy neoprávněně, protože v době čerpání nesplňovaly statut malých a středních firem. Zažádal proto o vrácení peněz. Firmy Agrofertu dotace za pět milionů korun vrátit odmítly, takže PGRLF sáhl k žalobě.

- Agrofert v reakci na tyto informace 17. února uvedl, že žádosti o dotace, kvůli jejichž nevrácení čelí žalobě PGRLF, podávaly příslušné firmy ještě v době, kdy nebyly součástí skupiny, a měly tak statut malého a středního podniku. Podle protikorupčního analytika Pirátů Janusze Konieczného, jehož tým se dotacemi pro Agrofert zabývá, však společnosti byly součástí holdingu již v době podpisu smlouvy o přidělení dotací. Agrofert podle vyjádření na webu žalobu uvítal jako možnost prokázat, že postupoval v souladu se zákonem.

- Soudy v současnosti řeší žaloby firem Primagra a Mlékárna Hlinsko z holdingu Agrofert na MPO kvůli tomu, že zamítlo jejich žádosti o dotace z EU. Agrofert nemůže evropské dotace čerpat kvůli výsledkům auditu EK, podle kterého byl Babiš jako premiér ve střetu zájmů, neboť holding stále ovládá. S tím ale Agrofert nesouhlasí. Ministerstvo zamítlo firmám žádosti o dotace z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost loni na jaře a v létě. Ovšem nikoli kvůli porušování zákona o střetu zájmů, v rozhodnutích se podle serveru iROZHLAS.cz jako důvod uvádí neexistující zdroj financování.

- Evropská komise se problému Babišova střetu zájmů věnovala řadu let, výsledkem auditu byla závěrečná zpráva zveřejněná loni v dubnu. Podle ní Babiš ovládá svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem, a podle auditu je tak ve střetu zájmů. Agrofert proto nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů Evropské unie od 1. září 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. Babiš, který dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmu byl, audit označil za účelový a zmanipulovaný.