Mlýn v Mrzkovicích mele jen kukuřici, vyrábí křupky i mouku

Světlá nad Sázavou (Havlíčkobrodsko) 2. prosince (ČTK) - Do mlýna v Mrzkovicích u Světlé nad Sázavou přivážejí nákladní auta pouze kukuřici. Z kukuřičné krupice přímo ve mlýně vyrábějí křupky, instantní kaši či strouhanku. Velkou část krupice a mouky odebírají další výrobci potravin. Zdevastovaný mlýn se rodině Kolářových vrátil před jednadvaceti lety v restituci. Vsadili pak na netradiční výrobu. Dnes je jejich firma Konkordia největším kukuřičným mlýnem v Česku. ČTK to řekl jednatel Jan Kolář.

Kolářovi začínali jako pátý kukuřičný mlýn v republice, dva mezitím skončily. Ze zbývajících má mrzkovický mlýn nejvyšší výrobu. Za minulý rok zpracoval 5500 tun kukuřičného zrna, produkuje skoro dvě desítky výrobků. "Máme neširší sortiment výrobků, máme největší výtěžnost," řekl Kolář. Ve mlýně postaveném na břehu řeky Sázavy v druhé půli 30. let minulého století se původně zpracovával oves. "Byla tady ovesná vločkárna, zpracování ovsa bylo na evropské špičce," uvedl Kolář. O firmu se skoro 50 zaměstnanci jeho otec přišel při znárodňování v roce 1949. Z okna svého domku naproti mlýnu pak sledoval postupnou devastaci podniku dokonanou požárem hlavní budovy v roce 1974.

Zpátky dostala rodina mlýn v roce 1993. "Bylo to zdevastované, rozkradené," zavzpomínal Kolář. Obnovení výroby kromě nutných oprav zdržovalo i zamoření podzemí vody, na které je mlýn závislý, látkami z bývalého chemického skladu za lesem. "Tím jsme ztratili tolik času, že mezitím byl rozebrán pšeničný trh. Tak jsme se pustili do výroby, v níž se zdála nejmenší konkurence, do zpracování kukuřice," řekl Kolář. Začátky nebyly jednoduché, chyběly zkušenosti i odbyt. "Ale otec odhadl, že kukuřice má před sebou budoucnost. Především má méně alergenů, je snáz stravitelná," vysvětlil Kolář. Zájem o kukuřici v potravinářství poslední roky stoupá. Protože neobsahuje lepek, je vhodná i pro lidi trpící celiakií.

První kukuřičnou krupici ve mlýně vyrobili v roce 1998. Nyní roste poptávka také po kukuřičné mouce, z níž se dělají kupříkladu i piškoty. Ve mlýně pracuje 14 lidí. Důležitý je podle Koláře už nákup kukuřice. "Pěstuje se zhruba 250 hybridů zrna a jen některé jsou vhodné pro zpracování ve mlýně," vysvětlil. Pole s kukuřicí jezdí mlynáři před sklizní kontrolovat. Nákup od tradičních pěstitelů v Čechách a na Moravě letos pokazil vysoký obsah plísní, proto museli pro část kukuřičného zrna až na Slovensko.