Mlýn Janderov zpracuje ročně až 5000 tun pšenice a žita, musel ale snížit investice
Mlýn Janderov z Chrudimi překonal čtyřleté období, kdy ceny obilovin rostly až o 100 procent, bez větších ztrát. Letošní rok jsou ceny pšenice a žita příznivější. Podnik s 12 zaměstnanci zpracuje ročně 4000 až 5000 tun obilovin.
Chrudim 30. listopadu (ČTK) - Mlýn Janderov z Chrudimi překonal čtyřleté období, kdy ceny obilovin rostly až o 100 procent, bez větších ztrát. Letošní rok jsou ceny pšenice a žita příznivější. Podnik s 12 zaměstnanci zpracuje ročně 4000 až 5000 tun obilovin a produkci má dlouhodobě stabilní. ČTK to řekl jednatel Petr Schaffer. "Od roku 2009 a 2010 byla situace velmi kritická. Všichni mlynáři byli ve ztrátě nebo na nule," řekl Schaffer.
Mlýn Janderov patří k menším podnikům. V minulých letech musel snížit náklady, rezignovat na zaměstnanecké prémie a méně investovat do obnovy mlynářských technologií. Větší mlýny reagovaly na změny cen obilovin pomaleji a některé zanikly. Mlýnská kapacita je v zemi po zavření mlýnů v Pardubicích či Mladé Boleslavi podle odhadů Schaffera na 110 až 115 procentech tuzemské spotřeby. "Byla obrovská oscilace cen. Mlynářský a pekařský trh na to nebyl schopný reagovat. Ceny obilí určuje po vstupu do Evropské unie německá a francouzská burza bez ohledu na to, zda se v Česku urodí dost obilí, nebo ne," řekl Schaffer.
Mlýn nakupuje obilí od místních zemědělců. Letošní kvalita není nejlepší, některé dodavatele proto musí odmítnout. Obilí ještě prochází laboratorními testy, zda splňuje všechny ukazatele pro výrobu kvalitní mouky. "Kvalita je slabší průměr, takhle velké problémy s kvalitou nebyly pět let, musíme víc vybírat," dodal Schaffer. Mlýn rozváží mouku v okruhu 50 kilometrů, mezi jeho zákazníky patří hlavně menší pekárny a výrobci těstovin. V podnikové prodejně ale hodně lidé nakupují tříkilogramová balení pro pečení domácího chleba. "Hospodyňky si na drobné spotřebitelské balení zvykly. Prodáme denně dva tři metráky mouky," řekl Schaffer.
Ve výrobě převažují různé druhy pšeničné mouky, ze 40 procent připadá produkce na hladkou mouku a 20 procent na chlebovou mouku. Žito se z 80 procent zpracuje na chlebovou mouku. Mouka se v této lokalitě mlela už ve 13. století, od roku 1540 o tom existují písemné záznamy. Na začátku 20. století postupně vznikl v Janderově moderní mlýn, který se v průběhu desetiletí rozrůstal. V letech 1950 až 1996 tam působilo mlynářské učiliště. Poté už mohla mlýn převzít rodina původních majitelů, která v něm podnikala do roku 1948. "V roce 1996 jsme si vzali s kolegou mlýn do nájmu, později jsme čtvrtinu majetku koupili," řekl Schaffer.