Mlékárna Pragolaktos se loni propadla do ztráty 43,8 milionu
Praha 30. srpna (ČTK) - Pražská Mlékárna Pragolaktos se loni propadla do ztráty, prodělala 43,8 milionu korun. O rok dříve byla v zisku 112 milionů korun.
Praha 30. srpna (ČTK) - Pražská Mlékárna Pragolaktos se loni propadla do ztráty, prodělala 43,8 milionu korun. O rok dříve byla v zisku 112 milionů korun. Tržby jí loni klesly o devět procent na 5,14 miliardy korun. Vyplývá to z firemní výroční zprávy ve Sbírce listin. Už předloni se zisk firmě, kterou vlastní německá společnost spadající do skupiny Müller, snížil na třetinu oproti roku 2013. Většinu tržeb měla loni mlékárna v ČR, zhruba 1,9 miliardy pak v zemích Evropské unie.
Mlékárna Pragolaktos je jednou z největších na území ČR. Loni v průměru zpracovala denně 775.000 litrů mléka od 300 dodavatelů. Letos chce zpracovat 310 milionů litrů mléka. Mlékárna loni zaměstnávala 118 zaměstnanců, o tři více než předloni. Loni se také částečně obměnilo vedení firmy, předsedou představenstva se stal Vladimír Kadlec.
Firma vyrábí trvanlivé mléko, zajišťuje svoz mléka, nakupuje smetanu a prodává vlastní přebytky syrového mléka. "V prvním pololetí byla dokončena plánovaná investice do nových technologií s podporou dotací fondu Evropské unie. Na trh byl uveden nový výrobek - trvanlivé mléko s nízkým obsahem laktózy," píše se ve výroční zprávě.
Pragolaktos byl na počátku 80. let moderní mlékárnou specializovanou na výrobu mléčných výrobků a mražených krémů. Tehdy byl součástí národního podniku Laktos. Po revoluci ho stát zprivatizoval, následně se firma sloučila do společnosti Alimpex Food. Následně byla propojena právě s německým Müllerem. Dalšími velkými mlékárnami na českém trhu jsou Madeta, či mlékárna Hlinsko nebo Olma patřící do holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Každý Čech loni v průměru (bez započítání másla) zkonzumoval 242,3 kilogramu mléka nebo mléčných výrobků. Meziročně se spotřeba zvýšila o 2,2 procenta.
Producenti mléka čelí krizi kvůli nízkým výkupním cenám, na evropském trhu je ho přebytek. Ten vznikl mimo jiné kvůli zrušení evropských produkčních kvót, ale také ruským embargem na dovoz potravin. Stát plánuje do konce roku vyplatit chovatelům v živočišné výrobě až čtyři miliardy korun. V poslanecké sněmovně se také nyní projednává návrh na zavedení vratky spotřební daně z pohonných hmot i pro hospodáře v živočišné výrobě.