Mendelova univerzita začíná využívat senzor a drony pro odhalení zvířat při seči

Brno 5. června (ČTK) - Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Speciální senzor již na Brněnsku využívá například podnik Bonagro. Díky němu se daří zachránit desítky zvířat, řekl ČTK předseda představenstva Roman Zvěřina.

Do porostů vojtěšek nebo trav vjíždí zemědělci naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Usmrcená mláďata jsou tak při prvních sečích letitým problémem. Když se stroj blíží, dospělec uteče, ale mládě se přikrčí a nelze ho vidět. "Pořizujeme žací lištu se senzorem, který zvíře v porostu odhalí a dá řidiči traktoru signál, že se před ním něco nachází. Senzor stroj přímo zastaví a lištu přizvedne nebo řidič může zvíře odnést a jet dál," popsal zařízení ředitel žabčického podniku Jakub Doležal.

Se senzorem jsou spokojeni i farmáři z Bonagra, kteří hospodaří na 4000 hektarech půdy jihovýchodně od Brna. "Detekuje i menší zvířata, jako jsou zajíci. Ročně díky tomu zachráníme desítky mláďat. Nutná je ale i vůle řidiče, musí tomu přizpůsobit rychlost, aby stihl včas zareagovat. Má to tedy vliv na výkon, ale nám to tolik nevadí," poznamenal Zvěřina.

Do loňského roku v Žabčicích detekovali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. Ztráty byly jen v několika případech. K úplnému zamezení mají nově přispívat i drony pro mapování terénu. "Bezpilotní letouny každé ráno prolétnou nad pozemkem a pomocí termokamer máme přehled, jestli divoká zvěř v porostu je. Letos jsme zatím zachránili osm srnčat. Pilot označí místo, kde zvíře leží, abychom jej vynesli v rukavicích a v balu trávy mimo sečený porost, kde si ho dospělá srna najde," dodal ředitel podniku.

Letošní novinkou jsou také pochůzky s maďarským ohařem, jenž v porostu zanechá pachovou stopu a zvěř se v něm zdržuje méně. Pokud se tam ale přece jen nachází, pes ji dokáže najít. "Jde proti větru a systematicky prohledává celý terén. Když narazí na zvěř, počká až přijdu, aby zvěř sám nestresoval. Pak k ní postoupíme. Když je to například bažant, většinou se zvedne a vzletí. Pes zatím zůstává klidný, přivážu ho a ověřím, jestli jsou na místě vajíčka nebo mláďata. A obdobně to probíhá i se srnčím,“ popsala agronomka Yvona Hiclová.