Madeta postaví s ČEZ v Jindřichově Hradci parovod, bude i muset zdražit produkci

Jindřichův Hradec 24. listopadu (ČTK) - Investice bude 100 milionů Kč, zaplatí ji Madeta. Parovod bude dlouhý 2,5 kilometru, ročně dodá Madetě 80 gigajoulů (GJ) páry. Novinářům to řekli zástupci ČEZ a Madety, kteří dnes podepsali smlouvu o stavbě, která začne na přelomu roku. Na příští rok počítá Madeta, že jí stoupnou meziročně náklady na energie o 46 milionů. Roční náklady na energie má mlékárna kolem 400 milionů, řekl dnes na dotaz ČTK generální ředitel Madety Milan Teplý.

"Teď tady vyrábíme páru a topíme v kotlích plynem. V obdobích, kdy jsme se (pro parovod) rozhodovali, byla doba, kdy nebylo jasné, jestli bude dost plynu. Trnuli jsme hrůzou, že budeme svítit svíčkami a topit dřívkem uprostřed obýváku. Dopadlo to trošku jinak, ale i v tuto dobu se nám zdálo, že vyráběná pára bude lukrativní finančně, bezpečná a ekologická, tak proč do toho nejít," řekl Teplý.

Madeta tak podle něj pokračuje ve snaze o ekologičtější výrobní vstupy. Zároveň posiluje svou energetickou bezpečnost a snaží se nahrazovat cenově nestabilní zdroje energií. "Momentálně si v Jindřichově Hradci vyrábíme páru v naší vlastní kotelně, kde používáme k ohřevu plyn. Ten nahradíme právě dodávkou páry z Energetického centra. Parovod začneme stavět na přelomu roku, zprovoznění této naší investice předpokládáme příští rok v srpnu," řekl Teplý.

Průměrná teplota páry v parovodu se bude pohybovat kolem 180 stupňů Celsia. Většina potrubí bude v podzemí. Madeta má s ČEZ dohodu, že zhruba po dvou až třech letech od dokončení parovodu ho ČEZ od mlékárny koupí. "Spolupráce Energetického centra a Madety v Jindřichově Hradci při dodávce páry z biomasy ukazuje, že hledáním funkčních a současně udržitelných řešení jde posilovat energetickou soběstačnost a šetřit na energiích," uvedl ke stavbě v tiskové zprávě místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Madeta vyrábí v Jindřichově Hradci hlavně mléčné dezerty jako lipánek, dále tvarohy, jogurty, zakysané smetany, sýry cottage nebo romadur. Teplý řekl, že potravinářství je nyní vystavené velkému tlaku, a z toho mlékárenství skoro největšímu. "Mléko ohříváme, hned ho zase chladíme, spotřeba (energií) je obrovská. A ani v dnešní den stále netušíme, jaká bude energetická náročnost v roce 2024," řekl Teplý.

Madeta měla loni tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží 7,23 miliardy korun. Meziročně stouply o 21,7 procenta. Zisk po zdanění klesl o 14 procent na 212,9 milionu. Loňský rok označila firma za velmi obtížný. Vyplývá to z výroční zprávy. Mlékárně loni klesla rentabilita tržeb téměř o 30 procent. Madeta má čtyři výrobní závody: v Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Zaměstnává 1500 lidí, zpracuje denně téměř milion litrů mléka.

Energetické centrum, člen skupiny ČEZ, zásobuje dvě největší sídliště ve městě - Vajgar a Hvězdárnu. Vzniklo s textilním podnikem Jitka jako jeho energetický zdroj, kryl potřeby tepla a elektřiny. Po roce 2002 se kotle rekonstruovaly, původně používaný mazut a zemní plyn nahradila biomasa. Dva kotle na biomasu dodají ze slámy, sena a řepky ročně 40.000 megawatthodin elektřiny a 100.000 GJ tepla.

Madeta zdraží kvůli rostoucím nákladům nejméně o tři až pět procent, čeká nižší zisk

Největší česká mlékárna Madeta od ledna zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Rostou jí náklady na energie i pohonné hmoty, řekl dnes generální ředitel Madety Milan Teplý v Jindřichově Hradci. Firma podle něj letos nedostane původně slíbenou dotaci 100 milionů Kč, což se dozvěděla v září. Podle ministerstva zemědělství ale mlékárna žádnou dotaci přislíbenou neměla.

Za letošní rok Madeta čeká podobný, možná mírně vyšší obrat než loni. Zisk výrazně klesne, uvedl Teplý na dotaz ČTK. Loni měla Madeta čistý obrat 7,37 miliardy Kč a zisk po zdanění 212,9 milionu. Roční náklady na energie má kolem 400 milionů, příští rok vzrostou podle jejího odhadu nejméně o 50 milionů.

Ministerstvo zemědělství (MZe) zrušilo letos dotační program zemědělcům ve výši 230 milionů Kč. Madeta dotační sumu 100 milionů letos slíbenou neměla, řekl ČTK mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Dále uvedl, že firmy s výrazným ziskem státní podporu nepotřebují. "Tak jako ostatní firmy byla i Madeta podpořena v rámci státní podpory cen energií, uvedl dnes na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Teplý podle něj neříká pravdu, když tvrdí, že mlékárna měla slíbenou stamilionovou dotaci. Madeta letos mohla žádat o investiční dotace v Programu rozvoje venkova Společné zemědělské politiky EU, který je financovaný z 65 procent ze státního rozpočtu.

"Jak můžeme vyhovět přání vlády a především zákazníků, abychom zlevňovali potraviny? Počítáme s velkým, jasným, zřetelným a potvrzeným nárůstem (nákladů) ve všech možných směrech naší činnosti," uvedl Teplý. Společnost má podle něj 192 nákladních aut, která jezdí po dálnicích a dálniční poplatky příští rok stoupnou. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy bude roční poplatek od března 2300 korun místo dosavadních 1500 korun. Ředitel Madety také zmínil zvýšení cen obalů, daní, odvodů.

"Madeta se dostala na velmi slušnou evropskou úroveň, jsme zainvestovaní. Ale teď mi připadá, že zejména potravinářské podniky naší velikosti, kterých není příliš, musí být nějak po právu potrestané, že jsou tak velké a že vytvářejí zisky. To přeci není možné, abychom vytvářeli zisky," řekl Teplý.

Myslí si, že od ledna bude muset podnik zdražit výrobky o tři až pět procent, možná i o víc. Z roku 2024 má obavy. "Nedá se dělat nic jiného, musí se zdražit. Jedná se o to, o kolik, a o to, jak dalece budou mít lidi prachy, aby nezměnili nákupní zvyklosti. Kolik budou nakupovat, jestli nebudou kupovat jenom obchodní značky (řetězců). Jestli nebudeme cenově vypadávat z objednávky řetězců a nebudou to nahrazovat dovozem. To všechno je možné," dodal Teplý.

Úvahy šéfa Madety o zdražování překvapily ministra Výborného. "Je s podivem, že právě on, který vykupuje mléko od českých zemědělců za výrazně nižší ceny než německé mlékárny, si dovolí uvažovat o zdražení," napsal šéf resortu na sociální síti.

Potravinářství čelí podle Teplého ohledně energií velkému tlaku, a z toho mlékárenství skoro největšímu. A firma stále neví, jak se změní příští rok ceny energií. "Mléko v technologických úpravách na jednotlivé výrobky neustále ohříváme a hned ho zase chladíme. Spotřeba (energií) je obrovská. O to horší je, že ani dnes vůbec netušíme, jak to bude v roce 2024 s energiemi. Lezeme z jednoho vládního baráku na druhý, snažíme se získat informace a nedozvíme se vůbec nic. A to, co se dozvíme, nebývá druhý nebo třetí den pravda," řekl.

Teplý kritizoval vládní rozhodování o dotacích. Firma se podle něj přizpůsobila dřívější informaci, že letos dotace dostane, ale v roce 2024 ne. "(Státní) pokladna je prázdná, co se dá dělat, kde bychom to brali. Ale když vám začátkem září řeknou, že ani ty letošní dotace nebudou, a vy máte objednanou investici, tak je to rána," řekl Teplý.

MZe pro letošní rok zrušilo národní dotační program na podporu zemědělských produktů, v němž chtělo rozdělit ze státního rozpočtu 230 milionů korun. Mluvčí MZe uvedl, že o tom informovalo letos v červenci. Dotační program byl pro velké potravinářské firmy.

"Smyslem dotací je pomoci tam, kde má stát nějaký svůj zájem. Konkrétně třeba sektor ovoce, který je náročný na práci a je pod velkým tlakem dovozů. Stejně tak třeba chmel, určitě nechceme přijít o věhlasný žatecký chmel. To jsou oblasti, které budeme podporovat, bez pomoci by byly ohrožené. Naopak velké firmy, které jsou dva roky po sobě ve výrazném zisku, opravdu nepotřebují na investice podporu státu. Dokážou investovat ze svého. Největší česká mlékárna Madeta loni čerpala 19 milionů korun (dotací)," uvedl Bílý.

Z informaci na webu Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že fond již v Programu rozvoje venkova doporučil přidělit Madetě dotaci na projekt optimalizace přípravy mléka na výrobu sýrů. Peníze žadatelé dostávají až po realizaci projektů, které musí dokončit zpravidla do dvou let od podpisu dohody se zemědělským fondem. Nastavení dotací umožňuje na investice do podniků nebo zpracování zemědělských produktů čerpat až 200 milionů korun za dotační období, tedy do roku 2027. Platí to i pro holdingy. Investice do podniků, zpracování produkce nebo inovace mají limit 30 milionů na projekt.