Krize loni zastavila růst prodeje Olomouckých tvarůžků

Hospodářská krize, kvůli které lidé šetří a omezují útraty za potraviny, už nepříznivě poznamenala také prodej tradičních Olomouckých tvarůžků. Zatímco ještě v roce 2011 odbyt tohoto pikantního sýra s nezaměnitelným aroma vzrostl o bezmála desetinu, tak v následujících měsících začal klesat a situace na trhu prý zatím není příznivá. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti A.W. z Loštic na Šumpersku, která je jediným výrobcem Olomouckých tvarůžků.
V roce 2011 společnost A.W. zvýšila prodej Olomouckých tvarůžků ze 1791 tun v roce 2010 na 1958 tun. Od ledna do dubna loňského roku ale už prodejní statistiky zaznamenaly pětiprocentního pokles z 643 tun ve stejném období roku 2011 na 611 tun. V roce 2011 tržby společnosti A.W. vzrostly meziročně o 12,5 procenta na 256 milionů korun a za první čtyři měsíce loňského roku o 5,7 procenta na 90 milionů korun. Výsledky za celý rok 2012 firma zatím nezveřejnila.
Společnost A.W. se podle jejího vedení na trhu potýká s poklesem kupní síly obyvatelstva. Na druhou stranu roste cena tvarohu, který je základní surovinou pro výrobu tvarůžků, a zvyšují se i náklady na energie či dopravu, takže ceny tvarůžků na pultech obchodů vzrostly. Podobná situace panuje také v Polsku, Maďarsku a na Slovensku, kam firma A.W. vyváží značnou část produkce. "Za této situace bude úspěchem udržet dosaženou úroveň objemu prodeje," upozornili ve výroční zprávě její šéfové.
V Česku se společnost A.W. navíc musí v posledních letech vypořádat s konkurencí tvarůžků dovážených z Německa a Rakouska, které prodávají například obchodní řetězce Albert či Kaufland. Zahraniční syrečky jsou k dostání i v některých diskontních prodejnách. Přesto je firma A.W. zatím zisková. V roce 2011 zvýšila čistý profit z 29 milionů korun v roce 2010 na 35,4 milionu korun.
Olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem. Jejich historie na Hané spadá do 15. století. Tehdy se ale oproti dnešnímu strojovému zpracování vyráběly z kyselého tvarohu a soli ručně. Tvarůžky z Loštic získaly v roce 2010 chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Češi o jejich zařazení na unijní seznam usilovali šest let. Problém byl v tom, že Němci a Rakušané chtěli, aby právo vyrábět tyto tradiční potraviny měli i potomci sudetských Němců, kteří dnes žijí v Německu a Rakousku.

ČTK