Komentář: Bez zpracování dat se čeští zemědělci neobejdou

V době vysokých cen pohonných hmot, energií, hnojiv, ale i pracovní síly hraje optimalizace zemědělské výroby klíčovou roli. Potvrzuje to i Lukáš Musil, spoluzakladatel Agdata, největší české platformy pro precizní zemědělství a akreditovaný zemědělský konzultant. Jak si stojí Česko ve využití dat ve srovnání se světem, jak se chytré systémy využívají v moderním zemědělství a k čemu všemu složí?

Jak využít data na farmě
Využití dat v zemědělství by se dalo rozdělit do tří základních pilířů. Tím prvním je velmi zjednodušeně všechno, co se děje na poli. Zemědělské meteostanice, půdní sondy, senzory měřící ovlhčení listů, ale i GPS ve strojích a další moderní technologie dnes dokáží sbírat velké množství užitečných dat. Tato data jsou důležitá nejen kvůli aktuální situaci v terénu, ale i k porovnání historických údajů – třeba ve formě přehledu o průměrných srážkách na dané parcele, jejím výnosovému potenciálu nebo o živinách v půdě a její kvalitě.

Data ovšem neposkytují jen senzory na poli nebo strojích, ale zemědělství pracuje také se satelitním snímkováním. V Agdata využíváme družice Sentinel 2, které jsou součástí evropského programu pro dálkový průzkum země Copernicus. Družice poskytují data s rozlišením 10 metrů a pořizují je multispektrální senzory ve 13 pásmech viditelného spektra. Data se zpracovávají strojově a k dispozici jsou prakticky ihned po přeletu družice. Dá se pomocí nich zjistit nejen heterogenita půdy (tedy složení rozmanitost jejich vlastností), ale i indexy vody, vegetace, její vlhkosti, plochy listů nebo poměr záření zachyceného fotosyntézou a další velice důležité informace.

Mix těchto komplexních dat umožňuje agronomům lepší plánování výsadby plodin ve vztahu ke kvalitě půdy, obsahu živin a vlivům počasí, které na parcele působí. V případě porovnání historických dat pak mohou zemědělci získat získává kompletní přehled nejen toho, jak v jaké kondici jsou aktuálně pěstované plodiny, ale i jak se jim dařilo v minulosti. Mohou si také určit očekávaný budoucí výnos v závislosti na podmínkách a podle toho na dané parcele hospodařit méně nebo naopak více podle vodního profilu půdy. A také vybrat nejlepší strategii aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a optimalizovat jejich použité množství. Díky tomu mohou nejen ulehčit přírodě, ale zároveň získat i co nejlepší výsledky. Z praxe máme vyzkoušeno, že při využití precizních map parcel a půdních bloků z výše uvedených podkladů je možné zvýšit výnosy plodin až o 17 % nebo snížit náklady na jejich pěstování až o 25 %.

Vyšší produktivita práce
Druhý významný pilíř využití dat v zemědělství se vztahuje na veškeré procesy, které se odehrávají primárně na farmě, resp. v zemědělském podniku. Díky informacím z GPS na zemědělských strojích není problémem například plánování optimálních tras nebo kontrola využití pohonných hmot. Díky optimalizaci je možné snížit jejich spotřebu až o 5 % ročně, což při současných cenách znamená úsporu v řádech statisíců korun ročně. Kombinace GPS sledování tras strojů s používáním RFID čipů u komplexního docházkového systému pak v rámci digitalizace usnadňuje tvorbu výkazů práce, její plánování, ale i nastavování odměn.

Díky sledování procesů na farmě získá zemědělec data o stavu pohonných hmot, strojového parku, délce a četnosti oprav, stavu skladových zásob nebo jejich jakosti a díky optimalizaci procesů může jednoho pracovního místa může ušetřit až 50 % času.
Základem je otevřenost třetím stranám

Z našich zkušeností víme, že nejzásadnějším faktorem je otevřenost technologických platforem, které s daty ze zemědělství pracují a umí komunikovat a spolupracovat především přes API i s ostatními systémy jiných výrobců. Nejedná se jen o řídící jednotky a terminály výrobců zemědělských strojů, ale třeba i o zmíněné účetní nebo vážní systémy. To vše proto, aby zemědělci získali co možná nejkomplexnější a zároveň nejpraktičtější systém, který jim zajistí co nejlepší možný výnos s ušetřením nákladů na údržbu a sklizeň a umožní sledovat efektivitu práce i následné kroky.

Díky integraci principů precizního zemědělství lze pak jednoduše mapovat celý proces – od toho kde, kým a za jak dlouho byla která plodina sklizena přes spotřebu lidských i hmotných zdrojů, jaká je váha přijíždějících souprav, jejich rozdělení do jednotlivých skladů i skladových softwarů, po přiřazení k parcelám a pečlivé vyhodnocování výnosů. A to bez ohledu na to, jestli do celého procesu vstupují data a hardware několika různých výrobců nebo jen jednoho.

Třetím pilířem systému je pak napojení dat na státní registry, jako je LPIS Portálu farmáře, UKZUZ apod. Jedná se o nutnost ve vztahu k zákonným a dotačním evidencím. Data lze přitom jak přijímat, tak i posílat.

Češi patří k evropským průkopníkům precizního zemědělství
Využívání principů precizního zemědělství, a to nejen chytrého a moderního hardwaru, ale hlavně pečlivého a podrobného zpracování a vyhodnocování dat je již mnoho let standardem například v USA. V zemi, která je známá svou volnou tržní ekonomikou s co nejmenšími zásahy státu, funguje jednoduchá rovnice: Kdo tyto systémy používá, je konkurenceschopnější, daří se mu totiž zvyšovat výnosy a zároveň snižovat náklady. Česko navíc patří v Evropě k pionýrům precizního zemědělství především z pohledu dostupnosti technologií a jejich využívání. Téměř každý má v traktoru nebo kombajnu GPS, ale je potřeba si uvědomit, že precizní zemědělství neznamená jen sledování stroje a hledání optimálních tras, ale také co největší provázanost veškerých činností na farmě do jednoho uceleného systému.

Důvodů, proč využívat principy precizního zemědělství a intenzivně pracovat s daty, je spousta. Třeba i ten, že 6. června ministerstvo zemědělství vyhlásilo 1. kolo příjmu žádostí o projektové dotace na rozvoj venkova podle Strategického plánu nové Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Rozděleno bude celkově 8,28 miliardy korun a největší část, necelých 5 miliard, je určena na investice do zemědělských podniků živočišné i rostlinné výroby. Pořídit si za ně bude možné rovněž potřebnou techniku a systémy pro precizní zemědělství a variabilní aplikaci hnojiv, osiv, chemických přípravků či polní a stájové roboty.

Autorem: Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata a akreditovaný poradce ministerstva zemědělství