Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho

Praha 30. dubna (ČTK) - Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.

"Letošní zima byla srážkově i teplotně nadprůměrná, spadlo o 160 procent více srážek a v průměru bylo o více než tři stupně Celsia tepleji. Z hlediska zásoby vody v nádržích toto pomohlo doplnění stavu na většině území (Česka)," řekl Martin Hanel, vedoucí Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování České zemědělské univerzity v Praze.

Dostatek vody potvrdil i mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán, zároveň ale upozornil, že od Vánoc nenapadlo víc sněhu. "Aktuálně jsou průtoky pro dané období nízké a tomu je třeba přizpůsobit hospodaření s vodou v nádržích," řekl. Z vodních nádrží tak budou odpouštět takzvaný minimální zůstatkový odtok do doby, než začne více pršet a nádrže se začnou rychleji a více plnit.

Udržení odtoku je nezbytné například k zajišťování odběrů povrchové vody pro průmysl a pro zemědělské závlahy. Má také funkci při ředění přečištěných odpadních vod z čistíren.

Podle mluvčího Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáše Hrdinky jsou vodní nádrže v povodí Labe naplněny z více než 90 procent, v povodí Moravy jsou plné z více než 85 procent. "Obecně lze tedy stav naplnění vodních nádrží v Česku hodnotit jako velmi dobrý a nádrže plní své zásobní funkce, nicméně jarní a letní poptávka po vodě může s ohledem na charakter počasí a možné nižší srážky tyto objemy poměrně rychle ponížit," sdělil Hrdinka.

Roldán uvedl, že hladiny téměř všech vodních nádrží v Povodí Vltavy jsou na obvyklých úrovních pro současné období. Povodí je tak podle něj připraveno zajistit odběr pro vodárenství i průmysl, a to i v případě opakování extrémního sucha.

Rok 2024 bude z globálního pohledu nejspíš jeden z nejteplejších v historii měření, tedy od konce 19. století, uvedl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Tento fakt sice zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémně teplého roku i pro území České republiky, ale vzhledem k prostorové proměnlivosti teploty není možné z toho dělat pro ČR závěry," řekl.

V Česku bylo nadprůměrné sucho například v roce 2015 a 2018. Při extrémně vysokých teplotách a žádném dešti se může sucho rozvinout velmi rychle, za několik málo týdnů, uvedl Lhotka. "Stejné intenzity sucha lze ovšem docílit i mírně nadnormálními teplotami nebo podnormálními srážkami pozvolně během několika měsíců či let," dodal.

Výzkumný ústav uvedl, že české nádrže mají dostatečnou kapacitu pro zásobování pitnou vodou. Do budoucna je vzhledem k dopadům změny klimatu podle ústavu nutné uvažovat o posílení zdrojů zásob vody zejména pro průmyslové a chladící účely, případně pro lokální a regionální závlahy.