Hodnota produkce zemědělského odvětví loni klesla o 7,8 procenta

Praha 19. srpna (ČTK) - Podle ministerstva sektor v loňském roce ovlivňovala stále doznívající energetická krize a pokračující konflikt na Ukrajině. Loňský rok byl podle MZe příznivý především pro živočišnou výrobu a agrární zahraniční obchod. Produkce živočišné výroby meziročně vzrostla o 6,8 procenta, naopak hodnota rostlinné produkce klesla. Obrat českého agrárního zahraničního obchodu meziročně stoupl o 9,1 procenta na 650,5 miliardy korun. Data vycházejí z každoroční takzvané Zelené zprávy, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

"Jedním z pozitivních trendů loňského roku je zlepšení dosud pasivní bilance zemědělského zahraničního obchodu, a to o 8,7 miliardy korun na 38,2 miliardy korun. Dobrou zprávou také je, že zůstáváme v řadě zemědělských komodit soběstační, a to například u hovězího masa, mléka, cukru a u obilovin,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

S výjimkou například vepřového a drůbežího masa, vajec, ovoce, zeleniny a brambor míra potravinové soběstačnosti u ostatních hlavních komodit převyšovala loni 100 procent, uvedlo MZe.

Hodnota rostlinné produkce loni meziročně klesla, a to ze 114,1 miliardy korun v roce 2022 na 94,9 miliardy v roce 2023, což bylo podle MZe zapříčiněno i loňským snižováním cen rostlinných produktů, které byly předloni nadstandardně vysoké. Vloni se významně snížila i cena obilovin o 28,8 procenta, pokles ovlivnil také meziroční snížení cen rostlinných výrobků o 13,7 procenta. Pokles hodnoty rostlinné produkce způsobil mimo jiné znatelné snížení výsledného ukazatele podnikatelského důchodu z 25,6 miliardy korun v roce 2022 na 14 miliard korun v roce 2023.

Naopak jako pozitivní vnímá ministerstvo vývoj živočišné výroby, která loni vzrostla o 6,8 procenta na hodnotu 70,6 miliardy korun, a dosáhla tak nejvyšší hodnoty produkce za posledních pět let.

Výdaje na podporu agrárního sektoru mezi lety 2022 a 2023 podle zprávy poklesly o více než 11 procent na 63 miliard korun. Přímo zemědělským podnikům šlo z podpor 40,4 miliardy korun, což je o 14,6 procenta méně než loni. Podpory pro potravinářství meziročně poklesly o 5,6 procenta. Zhruba 16 až 17 miliard korun dostali zemědělci také na výzkum a vzdělávání jako podporu dlouhodobého rozvoje a posílení konkurenceschopnosti sektoru. "Což lze hodnotit jako pozitivní charakteristiku české zemědělské politiky," uvádí zpráva.

Ze zveřejněných údajů mimo jiné vyplývá, že koncem loňského roku působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované půdy k celkové výměře zemědělské půdy dosahoval 16,8 procenta.

Počet pracovníků v zemědělství oproti roku 2022 mírně poklesl o 1,2 procenta a jejich podíl v celkové struktuře zaměstnanosti ČR činil 1,9 procenta, meziročně se nezměnil. Počet zemědělských pracovníků se v posledních letech pohybuje pod hranicí 100.000, loni činil 95.400 zaměstnanců.

Podíl zemědělství včetně lesnictví a rybolovu na hrubé přidané hodnotě v základních běžných cenách meziročně poklesl na 1,75 procenta a podíl potravinářského průmyslu se nepatrně zvýšil na 2,04 procenta.