Gazeta.ru: Nenasytné sankce
Po třech balících sankcí od Evropské unie a Spojených států proti ruským představitelům, bankám a podnikatelům se Rusko odhodlalo k odvetnému úderu. Hlad v Rusku samozřejmě nevypukne.
Moskva 10. srpna (ČTK/Gazeta.ru) - Po třech balících sankcí od Evropské unie a Spojených států proti ruským představitelům, bankám a podnikatelům se Rusko odhodlalo k odvetnému úderu. Ruské potravinové sankce bezpochyby přidělají problémy ekonomikám dotčených zemí, ale také se stanou prvními, které mohou reálně pocítit na sobě i miliony Rusů, napsal ruský internetový list Gazeta.ru. Hlad v Rusku samozřejmě nevypukne, ale na pultech obchodů může staré známé evropské pochoutky vystřídat docela exotické zboží.
Ruská vláda na prezidentův příkaz na rok zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska. Až dosud jediné sankce, které se mohly potenciálně dotknout většího počtu Rusů, bylo zablokování karet Mastercard a Visa od pěti ruských bank. Nyní sankce skutečně mohou vstoupit do každého ruského domu. Veřejnost zareagovala docela bouřlivě. Do pozadí se dostala i situace na východě Ukrajiny a další nepokoje v Kyjevě.
Ukázalo se, že vzpomínky na nedostatky v Sovětském svazu (fronty, luxusní obchody pro vyvolené Berjozka) a na výpadky dodávek potravin v 90. letech (s příděly cukru, prázdnými pulty a reálným přízrakem hladovění) jsou docela živé. Třeba jen staré zkušenosti převést do nových reálií - namísto pohanky a salámu mohou chybět artyčoky, španělská sušená šunka či italský sýr Mozzarella.
Jasně, hladomor v Rusku nevypukne. Úřady navíc slibují, že udělají vše, aby Rusové pokud možno následky sankcí nepocítili. Zmizí jen "prémiové" zboží, což se dotkne především relativně nepříliš početné vrstvy lidí z ruských velkoměst, kteří jsou s to draze platit za kulinární náruživosti.
Na jedné straně tito lidé, mezi nimiž jsou i představitelé režimu, nejsou ochotni strpět snížení kvality života, ke kterému tak dlouho, usilovně a různými cestami putovali. Tudíž za vysokou "cenovou přirážku" úřady, celníci, výrobci a obchodní řetězce vždy vymyslí způsob, jak libovolný zákaz obejít. Na internetu se už objevila historka o německém masu s nálepkami Zhotoveno ve Voroněžské oblasti. Lze předpokládat, že něco takového se může stát něčím běžným.
Na druhé straně i na gastronomické frontě může pokračovat "znárodňování elit", které začalo zákazem pro úředníky mít v cizině podniky, konta a majetky. Pokud se pracovníci obrany a bezpečnostních složek už dokázali rozejít s láskou k zahraničním letoviskům, je pravděpodobné, že i ostatní státní zaměstnanci ochladnou ve vztahu k litevským mléčným výrobkům či biftekům.
Samozřejmě, lze pochybovat o tom, že by se zákazy dotkly nejvyšších vrstev. V Sovětském svazu, k jehož reáliím se stále častěji přirovnáváme, úspěšně fungoval rozbujelý systém utajené distribuce "speciálních balíčků" s nedostatkovým zbožím. Ale drtivá většina Rusů, zjednodušeně řečeno, si po nějakou dobu vůbec ničeho nevšimne. Ti nahoře si najdou způsob, jak přizpůsobit své stravovací návyky nové skutečnosti i poté, co zasáhli jak ekonomiky znepřátelených zemí, tak i tu "sytou" kreativní třídu, která se dožadovala svobody během předloňských demonstrací na moskevském Blatném náměstí.