Embargo na vývoz do Ruska může způsobit problémy českým producentům

Praha 6. srpna (ČTK) - Zákaz či omezení vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska by mohl znamenat výraznější problém pro některé tuzemské pěstitele a výrobce, kteří do země vyvážejí, zjistila ČTK v anketě mezi nimi. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i senátora a dlouholetého šéfa Agrární komory Jana Veleby navíc hrozí v důsledku embarga přetlak na unijním trhu. To by způsobilo propad farmářských cen a poškodilo například české ovocnáře.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret zakazující či omezující dovoz zemědělské produkce ze zemí, které přijaly proti Rusku sankce. Ruský prezident uložil vládě vypracovat seznam zakázaných položek. Zákaz by měl platit rok. Výnos Kremlu nezmiňuje jednotlivé státy, lze však předpokládat, že ČR jako členské země Evropské unie by se měl týkat také.

Podle Veleby řada unijních států jako například Německo či Polsko významně do Ruska agrární produkty vyváží. "To zboží musí ty státy někde udat, a první, kde to udají, bude samozřejmě trh Evropské unie," uvedl. Podle něj ruská protiopatření způsobí přetlak na unijním trhu. Důsledkem toho bude pokles farmářských cen. "Stoprocentně se to stane třeba komoditě ovoce, která i bez ruských sankcí prochází v rámci Evropské unie krizí," poznamenal Veleba.

"V okamžiku, kdy ostatní státy Evropské unie nebudou moci exportovat své zboží do Ruské federace, tak ten okamžik to zboží bude vytvářet přetlak na unijním trhu a může docházet k výraznému snížení cen některých vybraných komodit," řekl večer České televizi Jurečka. Podle něj se bude muset situace monitorovat nejen na národní úrovni, ale případně by se měla začít i debata v pracovní výborech Evropské komise a v radě ministrů. "Pokud by ten krok prezidenta Putina měl opravdu silné negativní dopady na vývoj trhu v rámci Evropské unie, tak bychom museli najít opravdu nějaký silný intervenční mechanismus, abychom zemědělcům a ovocnářům pomohli," dodal ministr.

Hrozbu zvýšených dovozů ze zemí, které ztratí v Rusku významného odběratele, vidí také mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. "Zcela logicky je zde velká hrozba, že tyto výrobky skončí s podporou jejich národních vlád za dumpingove ceny na trzích nových členských zemí, tedy i ČR," podotkla. "A to by mělo na české potravináře a zemědělce daleko katastrofálnější dopad," dodala. "Rusko je členem WTO, tedy nemůže bezdůvodně bránit obchodu, tedy zastavit dovoz na své území. Proto je potřeba se pořádně podívat, na jakém základě je dokument zakazující dovoz pro unijní země založen," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Ministerstvo předpokládá, že se sejdou ministři obchodu či premiéři zemí EU a začnou vyjednávat s Ruskem a orgány WTO pro urovnávání sporů, aby zahájili v této věci řízení.

Zákaz či omezení vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska by měl dopad na konkrétní zemědělské podniky. Například jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni vyvezla do Ruska zboží za 150 milionů korun. Export se přitom firmě každoročně dařilo zvyšovat. "Zatím nevíme, čeho přesně se budou sankce týkat. Do Ruska vyvážíme především sýry, a to hlavně Nivu z českokrumlovského závodu," řekl ČTK obchodní ředitel Jan Teplý. Pokud by omezení platila i pro vývoz sýrů, přišel by českokrumlovský závod, kde se Niva vyrábí, zhruba o dva výrobní dny v týdnu, tedy 20 procent produkce. To by se podle ředitele nejspíše projevilo v omezení výroby a počtu zaměstnanců. V menším množství Madeta do Ruska vyváží i máslo a další produkty z jiných závodů, u těchto komodit by byl dopad méně citelnější.

"Zatím nemáme žádné aktuální informace, co se týká vývozu chmele do Ruska. Pokud by skutečně bylo zakázáno vyvážet plodinu do této země, představovalo by to problém, který bychom museli řešit," řekl ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Největším dovozcem chmele z Česka je dlouhodobě Japonsko. V roce 2013 Rusku patřila čtvrtá příčka, vyvezlo se tam 578 tun chmele.

Podle mluvčího největší domácí agropotravinářské skupiny Agrofert Karla Hanzelky na skupinu případné embargo příliš nedopadne. Zemědělské komodity do Ruska nevyváží vůbec, vývoz potravin dosahuje desítky milionů Kč, což pro skupinu s loňskými tržbami přes 150 miliard Kč není výrazný problém. "S obsahem rozhodnutí je nutné detailně se seznámit, abychom mohli určit dopad pro naše podnikání," uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.

Případné embargo by neměly výrazně pocítit pivovary Zubr Přerov, pivovar Litovel a pivovar Holba, které patří do středomoravské pivovarnické skupiny PMS Přerov. Trojice pivovarů do Ruska ročně vyváží několik tisíc hektolitrů piva, což odpovídá zhruba půl procentu jejich celkové produkce, která činí 800 tisíc hektolitrů piva ročně. "Každá obchodní ztráta nás samozřejmě velmi mrzí, ale vzhledem k objemu vývozu do Ruska to nebude mít dramatický dopad na náš export," řekl ČTK marketingový manažer skupiny PMS Přerov Petr Hermély.


Vývoz zemědělských komodit do Ruska roste, loni činil 2,5 mld. Kč

Vývoz zemědělských komodit a potravin z ČR do Ruska v posledních letech stoupá. V roce 2011 jeho hodnota činila 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Za první pololetí letošního roku vyvezli zemědělci a potravináři do Ruska zboží za 1,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Celkový vývoz zemědělských komodit a potravin z Česka loni činil zhruba 158 miliard korun, přičemž přes 90 procent směřovalo do zemí EU. Mimo Evropskou unii vyvážejí čeští zemědělci a potravináři nejvíce právě do Ruska, a to hlavně pivo, násadové vejce a výživu pro psy a kočky. Například piva se do Ruska vyváží v posledních letech za více než půl miliardy korun.

Rusko je jednou ze zemí, kde by měli nastoupit ještě letos noví zemědělští diplomaté. Českým firmám mají pomáhat při vývozu zemědělských a potravinářských komodit. Místa zemědělských radů by ještě měla vzniknout na Ukrajině, v Číně, Saúdské Arábii a Srbsku.